Sport za protektorátu jako ventil pro lidi. Vítězství nad Německem ale nebylo žádoucí

Sport často nahrazuje politiku a nebo je pokračováním politiky jinými prostředky. V našich dějinách najdeme mnoho příkladů. Tím nejznámějším jsou hokejové zápasy Československa se Sovětským svazem z jara 1969, které se nakonec staly katalyzátorem normalizačního utažení šroubů v Československu. 

I za druhé světové války se nacistická správa pokoušela zachovat zdání normality tím, že v obsazené zemi pokračovaly sportovní zápasy. Měl to být (a také pochopitelně byl) ventil pro obyčejné lidi, aby zapomněli na válečnou realitu, a tím poctivěji pak pracovali pro vítězství nacistů.

Existovala ovšem i nepsaná omezení. Nebylo například žádoucí, aby protektorátní hokejisté nebo fotbalisté příliš často hráli s reprezentací Německa, tím méně aby nad ní vítězili.

Apolitický rozhovor hokejového reprezentanta Josefa Malečka s dětmi, tak jak ho zachytil rozhlasový mikrofon v roce 1941, byl v tomto směru neškodnou záležitostí, ale i tak měl svůj význam. Sportovní dění za protektorátu probírala s historikem Františkem Kolářem Milena Štráfeldová.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Související