Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Připojení Československa k německé říši jako protektorátu Čech a Moravy, březen 1939

Od dubna 1940 se v souladu s novými protektorátními pořádky začaly v Praze, přejmenovávat ulice, nábřeží a náměstí. Jako jeden z dalších projevů germanizace Československa.

V zachovalém záznamu rozhlasového vysílání o tom hovořil náměstek pražského primátora, historik a profesor pražské německé univerzity Josef Pfitzner.

Postavy českých dějin vystřídaly osobnosti německé, místo zemí někdejších spojenců první republiky se ulice jmenovaly po německých městech, nebo zemích, které byly přátelské k nacistickému Německu.

„Říšská moc, která české země historicky chápala jako země své, tedy německé, chtěla naše území začlenit nejen správně,… ale hlavně symbolicky,“ říká v pořadu 100 příběhů protektorátu historik Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec.

„Zaváděli němčinu na úřadech, dvojjazyčné názvy podniků a institucí nebo používání německých jmen měst a obcí (před těmi českými). Začátkem roku 1940 pak říšský protektor nařídil dvojjazyčné pojmenování ulic Prahy. Nadobro se odstraňovaly politicky nevhodné a ideologické názvy,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který připravila Veronika Kindlová.