Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic
Od dubna 1940 se v souladu s novými protektorátními pořádky začaly v Praze, přejmenovávat ulice, nábřeží a náměstí. Jako jeden z dalších projevů germanizace Československa.
V zachovalém záznamu rozhlasového vysílání o tom hovořil náměstek pražského primátora, historik a profesor pražské německé univerzity Josef Pfitzner.
Čtěte také
Postavy českých dějin vystřídaly osobnosti německé, místo zemí někdejších spojenců první republiky se ulice jmenovaly po německých městech, nebo zemích, které byly přátelské k nacistickému Německu.
„Říšská moc, která české země historicky chápala jako země své, tedy německé, chtěla naše území začlenit nejen správně,… ale hlavně symbolicky,“ říká v pořadu 100 příběhů protektorátu historik Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec.
„Zaváděli němčinu na úřadech, dvojjazyčné názvy podniků a institucí nebo používání německých jmen měst a obcí (před těmi českými). Začátkem roku 1940 pak říšský protektor nařídil dvojjazyčné pojmenování ulic Prahy. Nadobro se odstraňovaly politicky nevhodné a ideologické názvy,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který připravila Veronika Kindlová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
