Helena Třeštíková: Česká prezidentka? Určitě, ale ne jen proto, že je to žena. Musí to být osobnost jako Merkelová nebo Čaputová

Helena Třeštíková
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Helena Třeštíková

Režisérka a dokumentaristka v posledních letech sbírá jedno mezinárodní ocenění za druhým. Není se co divit, protože točit časosběrné dokumenty „nese ovoce“ opravdu až po letech.

„Nikdy jsem neměla úplně čistý stůl a kupodivu mi to ani nevadí,“ přiznává v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory. 

Řada kolegů Heleně Třeštíkové říká, že by psychicky nezvládli mít neustále rozdělaných hned několik projektů. 

„Na to jim odpovídám, že to přece dělám dobrovolně, a tak mi to ani nemůže vadit. Asi jsem tak naprogramovaná. Pořád jsem v nějakém tom příběhu, protože časosběrný dokument je sázka na nejistotu. Nikdy nevíte, co se dál bude dít, co vás čeká. Příběhy prostě píše sám život, což je jistá floskule, kterou ráda používám, ale ono je to pravda,“ dodává.

Většina jejich příběhů totiž stále dál žije. „Film je sice hotový, ale už myslím na další natáčení.“ Jsou výjimky. 

Jmenovat se bude Anny, přestože Třeštíkové idea byl jiný název, a to Předposlední cigareta.

„V roce 2000 jsem dělala film o společnosti Rozkoš bez rizika, což je organizace, která se stará o pražské prostitutky. S jednou ženou jsem pak točila dál. Anny byla velmi živá žena, která s prostitucí začala atypicky až ve svých 46 letech. Vypadá trochu jako Giulietta Masina (to byla italská herečka a manželka Federica Felliniho). Její osud jsem sledovala asi 16 let, ale už zemřela. Takže tento film už definitivně hotový je a žádné pokračovaní nebude.“

Vzájemně jsme si vstoupili do životů

Všichni protagonisté dokumentů Heleny Třeštíkové se postupem času stali její přátelé nebo rodinní známí. A vlastní životy si vzájemně ovlivňují. „Setkali jsme se vlastně náhodou, což je jeden z důležitých principů takového natáčení… Od toho okamžiku jsem s nimi v kontaktu, takže s nimi sama prožívám jejich příběhy a oni zas leccos prožívají se mnou. Vzájemně jsme si vstoupili do životů,“ přiznává.

Vztah je založený i na důvěře. „Jsou velmi otevření, a když o něčem mluvit nechtějí, tak to taky řeknou slovy: Na to se mě, Heleno, neptej. A já se neptám.“

Co ale když se dostane až na hranu temné stránky člověka? „Třeba Katka, to byl těžký příběh a taky jsem doufala, že se bude vyvíjet jinak,“ vzpomíná na drogově závislou hlavní hrdinku stejnojmenného časosběrného dokumentu.

Baarová a alkohol

„Doufala jsem, že ty drogy opustí, a to se opakovaně nestalo. V tom filmu to není, ale hodně jsme o tom spolu mluvily. Lidé to ve filmu neuvidí, protože to není o mě, ani že bych jí snad měla radit, co má nebo nemá dělat. Ale je fakt, že jsem (s Katkou) zažila hodně depresivních situací. Asi to byl ten nejtemnější příběh.“

Ani dokument Zkáza krásou o Lídě Baarové, na kterém spolupracovala s Jakubem Hejnou, nebyl „procházkou růžovým sadem“.

„Byla to velmi náladová stará dáma, ke všemu alkoholička, což jsem pochopila až při natáčení. To, kolik do sebe hodila panáků, poměrně dost ovlivňovalo jak její výslovnost, tak náladu. Takže to bylo poměrně složité,“ vzpomíná.

Občas se prostě příběh člověka vyvíjí jinak, než by chtěla. „Je to součást mé profese. S tím jsem do toho šla… Dělám to pořád ráda a zatím to ani nemám chuť měnit,“ dodává.

Chybí nám ženy-osobnosti?

Třeštíková se teď dostala i na druhou stranu – ženy zpovídané. Nakladatelka Barbora Baronová připravuje knihu Ženy o ženách a jednou z nich bude i dokumentaristka.

„Hrozně bych si přála, aby bylo víc žen v důležitých pozicích. Protože mám pocit, že jsou konsensuálnější – jinak řečeno, že ženy se snaží rychleji dostat přes mluvení k nějakému výsledku. Zatímco muži víc mluví,“ myslí si.

Na otázku, jestli by si dovedla představit ženu jako naši prezidentku, pak odpovídá: „Určitě dovedla, ale ne tak, že by její jedinou kvalifikací bylo to, že je žena. Musí to být osobnost. Vždyť taková (Angela) Merkelová je skvělá politička a kancléřkou se nestala proto, že je žena, ale protože je skvělá. Zrovna tak Zuzana Čaputová. Důležité ale bude, aby to byl dobrý prezident nebo prezidentka… Budeme si držet palce,“ dodává Helena Třeštíková.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se Ján Bavala.

Spustit audio
autoři: Ján Bavala, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související