Evoluce může být rychlá. Orlíček ztratil korunní lístky i nektar, ale uniká škůdcům

Evoluce nemusí být vždy postupná, jak předpokládal Charles Darwin. Odehrávat se může i ve velkých skocích. Příkladem je to, co pozorovali vědci ve Spojených státech na květech orlíčku, rostliny, kterou známe i z naší přírody nebo zahrádek.

Čtěte také

Květiny začaly být pestré před 100 miliony lety. Předtím měla evoluce pauzu

Americký druh orlíčku (Aquilegia caerulea) pocházející původně ze Skalistých hor ztratil korunní lístky, a také s nimi spojené ostruhy, které obsahují nektária. Místo korunních lístků u nich vznikl další okruh lístků kališních. Šlo přitom o následek ztrátové mutace jednoho jediného genu, která proběhla náhle, v jedné, dvou generacích.

Nektar je odměnou pro opylovače, vědce proto zajímalo, jaké evoluční důsledky taková změna dědičné informace má nebo bude mít. „Čekali bychom, že rostliny, které nemají nektária, budou handicapované, ale překvapivě to tak není,“ říká buněčný a rostlinný biolog Viktor Žárský.

Nezájem herbivorů

Nektar z orlíčku není příliš důležitý pro obvyklé opylovače, včely nebo čmeláky, které zajímá především vlastní pyl, ale soutěží o něj také motýli, lišajové. Dalšími zájemci o sladký pokrm jsou požírači rostlin.

Čtěte také

Látka, která tlumí v našem mozku emoce, pomáhá rostlinám zapamatovat si sucho

Ti ale kvůli ztrátě nektaria, a tím i skladkého pokrmu, o orlíčky přestali jevit zájem: „Rostliny, které ho ztratily, přestávají být zajímavé pro herbivory a evidentně jim to prospívá,“ potvrzuje Žárský.

Tento typ změny má podle něj výhody – v evoluci opakovaně vzniká a šíří se. Orlíček díky zmíněné nové životní strategii, úspěšně uniká housenkám nebo mšicím, které ho kvůli nektaru rády konzumují.

Parazitická orchidej

Jiný příklad rychlých mutací je patrný u orchidejí. U některých z nich došlo ke ztrátě rostlinného barviva, a tak se v jedné generaci přeměnily v parazity.

Čtěte také

Vědci naučili květinu odolávat suchu, hospodařila s vodou jako kaktus

„Potomkem byla, nezelená orchidej, která vyrostla, ale změnila způsob výživy,“ vysvětluje půdní ekolog a botanik Petr Kohout.

Vědec připomíná, že nejen v ekonomii, ale i v ekologii se používá ekonomický pojem trade off. Podle něj bude také u mutantního orlíčku zajímavé sledovat, do čeho rostlina investuje ušetřené zdroje, když ne do nektaru.

Zmutovaný gen

„Jde o reakci daného jedince a jeho potomstva, do čeho omezené zdroje vloží, zda do většího počtu semen, méně velkých semen a podobně,“ dodává Kohout. 

Zajímavou okolností studie je, že podobně vypadající mutaci jako u orlíčku vědci viděli už  před 30 lety u huseníčku, modelové rostliny, na níž často dělají laboratorní pokusy. 

„Je to nádherná ukázka toho, že to, co známe z laboratoří, se projevuje i v divoké přírodě,“ poznamenává Viktor Žárský. 

Poslechněte si celou Laboratoř. Jak nakládá evoluce s květy? Co přispělo k přechodu rostlin na souš? Komu pomáhá opylení ptáky?  Debatují půdní ekolog a botanik Petr Kohout, rostlinný a buněčný biolog Viktor Žárský a herečka Ljuba Krbová.