Bakterie se dokážou zbavit virů. Samy sebe uspí, aby nešířily nákazu

19. únor 2022

Laboratoř

Bakterie se dokážou účinně bránit proti napadení viry. Potvrdili to odborníci z univerzity ve švédském Lundu. Vyrábějí vlastní toxiny a dokážou utlumit činnost vlastních genů. Článek o tom vyšel v časopise PNAS.

Bakterie vnímáme nejčastěji jako patogeny, které způsobují nemoci, ale i ony mají své nepřátele - bakteriofágy.

„Vyvinul se u nich způsob, jak se bránit,“ uvozuje studii strukturní biolog Václav Veverka. Bakterie vytvoří proti konkrétnímu viru toxiny, a pak uspí sebe sama – utlumí činnost vlastních genů.

„Dělají to hlavně proto, aby nenakazily jiné bakterie z kolonie,“ poznamenává Veverka.

T4 Phage attacking E.coli

Řecká bohyně

Unikátní způsob obrany před virovou infekcí vědci pojmenovali Panacea, podle bohyně z řeckých bájí, která dokázala vyléčit každou bolest.

„Různá obranná řešení zvládne odblokovat jediná bílkovina,“ zdůrazňuje hlavní přínos studie imunolog Jan Černý. Působení této látky přirovnává v nadsázce k univerzálnímu princi, který dokáže probudit různé Šípkové Růženky, v tomto případě bakterie.

„Líbí se mi systém, který si bakterie vyvinuly na rozpoznávání a neutralizaci toxinů,“ oceňuje Václav Veverka. Evolučně měly bakterie na vývoj strategie proti virům dost času, totéž ale platí i pro viry.

„Nikdo nečekal, že se tam objeví velmi zajímavá proteinová chemie,“ dodává Černý. Předpokládá její uplatnění v řadě aplikací - třeba jako alternativy protilátek.

Náhrada antibiotik

Od znalosti obrany bakterií proti virům si autoři studie slibují cestu k případné budoucí léčbě bakteriálních infekcí.

Čtěte také

Při léčbě diabetu některé bakterie pomáhají a jiné škodí, zjistili vědci

„Když nezabírají antibiotika, můžeme se pokusit použít přirozené nepřátele bakterií - bakteriofágy,“ vysvětluje Václav Veverka.

Pro úspěch vědců v této záležitosti bude klíčové využít právě zmíněnou Panaceu - protein, který dokáže probouzet buňky a rychle vypínat různé toxiny.

Poslechněte si celou Laboratoř o obraně bakterií proti virům, významu značek na DNA a možnosti ovládat lidské buňky ultrazvukem. Debatují imunolog Jan Černý, strukturní biolog Václav Veverka a herečka Kristýna Frejová. Moderuje Martina Mašková.

autor: Martina Mašková

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

I současný koronavirus se šíří formou aerosolu. V jaké míře, to se zatím přesně neví. Tým vědců z univerzity v Coloradu prozkoumal, jak to funguje.

Přehrát
Emise už v roce 1780, požáry a černá smrt. Alpský ledovec se stal unikátní kronikou tisíciletí

Vědci prozkoumali vzorky z pylových zrn, spor nebo dřevěného uhlí z ledovce na italsko-švýcarském pomezí. Díky sondě do ledovce se mohli vypravit až do roku 1000.

Přehrát
Kdyby se koronavirus nešířil ve městech, pandemie by asi skončila. Vědci to odvodili z tempa mutací

Koronavirus SARS-CoV-2 koloval ve Wuchanu zřejmě několik měsíců před prvními případy covidu z října 2019. Ale ještě neškodil. Pomohlo mu šíření v čínských městech.

Přehrát