Při léčbě diabetu některé bakterie pomáhají a jiné škodí, zjistili vědci

Ve střevě dospělého člověka žijí řádově triliony bakterií. Podílejí se v něm na vytvoření správného mikroprostředí, konzumují zbytky naší stravy a pomáhají nám ji zpracovat. Tvoří také přirozenou ochrannou bariéru, která brání průchodu škodlivin. „Můžou nás poškodit, pokud se dostanou přes střevní stěnu do těla,“ vysvětluje diabetolog Zdeněk Šumník.

V aktuálním experimentu vědců z Oregonu krmili badatelé myši stravou typickou pro řadu vyspělých zemí a sledovali, jaké bakterie převažují u těch, které trpí cukrovkou. Detaily popsali v odborném časopise Nature Communications. Laktobacily podle jejich zjištění zdraví prospívaly, pozitivně totiž ovlivňovaly metabolismus cukrů. 

Léčba diabetu

Diabetes 2.typu se týká většinou dospělých lidí, u dětí se s tímto typem cukrovky setkáváme výjimečně. Celkový počet pacientů s touto diagnózou ale u nás i ve světě dlouhodobě stoupá. Jen v České republice jich každý rok přibývá kolem 20 tisíc. Mluví se proto o globální pandemii.

Čtěte také

Strava bohatá na cukry může zhoršit čich u diabetiků. Čich souvisí s výživou a zdravím víc, než si vědci mysleli

Principem každého diabetu je nedostatečné hospodaření s glukózou, která je hlavním zdrojem energie pro náš organismus. Důvodem je hlavně chybějící nebo špatně fungující inzulín, hormon slinivky břišní, který snižuje hladinu cukru v krvi.

Při pokusu z Oregonu ty diabetické myši, které kromě stravy dostávaly laktobacily, lépe zpracovávaly nejen tuky s vysokým obsahem mastných kyselin, ale také glukózu. Měly i nižší index tělesné hmotnosti.

Členité střevo

Jen samotných laktobacilů, které známe z jogurtů či probiotik, známe stovky druhů. Střevo je členité, mění se v něm kyselost prostředí a koluje v něm řada různých látek.

To, že se vědcům podařilo zjistit vliv konkrétních bakterií či jejich působení na léčení diabetu, je proto hlavním úspěchem studie. Přispěl k tomu výzkum bakteriálních kmenů.

„Minimálně jeden, dva druhy bakterií, v případě diabetu ovlivňují, zda člověk bude mít větší šanci na léčbu,“ podotýká molekulární genetik a bioinformatik Jan Pačes.

Dlouhá cesta

Bakterie Romboutsia ilealis, která v pokusu amerických vědců zhoršovala hospodaření s glukózou, se vyskytuje u více než 80 procent pacientů s obezitou. 

Čtěte také

Střevní bakterie můžou pomáhat imunitě. Vědci to prokázali při léčbě některých nádorů

Vědci se proto snaží prověřit, zda účinek konkrétních bakterií není důležitější, než vliv střevní mikrobioty jako celku. Upravit základní metabolismus u člověka ale může být těžší, než u myší.

„Závisí to na genetické výbavě, stravě nebo body mass indexu,“ vyjmenovává Zdeněk Šumník. Dodává, že svou roli hraje i věk nebo pohlaví. 

Chytrý inzulín

Naději pro pacienty s diabetem 1.typu, který týká i dětí, představuje nedávný úspěšný počin dánských chemiků. Vyvinuli chytrý inzulín s regulovaným dávkováním. Článek o něm zveřejnil odborný časopis Chemistry A European Journal.

Čtěte také

Bakterie v nás vyrábějí tisíce malých, dosud neznámých proteinů

„Čím víc se objevuje glukózy v krvi, tím rychleji se uvolňuje inzulín,“ popisuje efekt léčiva Jan Pačes. Inzuliny, s nimž se léčí pacienti dnes, se totiž vstřebávají z podkoží různou rychlostí. Potřeba inzulínu se přitom během dne mění podle stravy, pohybu nebo hladin hormonů. 

„Na jedné straně hrozí nízká a na druhé vysoká hladina cukru,“ dodává Zdeněk Šumník. Podstatou léčby diabetu je proto udržování rovnováhy.

Připomíná, že v Česku žije kolem jednoho milionu lidí s diabetem a čtvrtina z nich inzulín potřebuje. Chytré inzulíny by jim mohly pomoci překonat omezení, která nemoc přináší.

Poslechněte si celou Laboratoř o chvále laktobacilů, chytrém inzulínu a o myších, které se zbavily cukrovky. Debatují diabetolog Zdeněk Šumník, biolog Jan Pačes a herečka Jana Janěková.

Moderuje Martina Mašková.