Žijeme v době genocidy mikrobů. Stav střev přitom ovlivňuje skoro celé tělo, říká molekulární biolog Ryšávka

16. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Ryšávka

Střevní mikrobiota ovlivňuje téměř všechny fyziologické procesy, které v našem těle probíhají, vysvětluje v pořadu Leonardo Plus molekulární biolog Petr Ryšávka: „Střevní bakterie ovlivňují produkci i hormonu štěstí. Dlouhodobé užívání anitbiotik přináší tak zásadní změny mikrobiomu, že se sám o sobě nemá šanci plnohodnotně vrátit.“

„Mikrobiota či mikroflóra je soubor všech mikroorganismů, které máme na našem těle nebo v něm. Mikrobiom je soubor veškeré genetické informace, kterou tyto mikroorganismy v sobě nesou. A ovlivňuje vývoj organismu, vztah ke kardiovaskulárnímu systému, k opěrné soustavě, k centrálnímu nervovému systému a samozřejmě k imunitě,“ říká molekulární biolog.

Věda podle něj potvrzuje i souvislost mikrobiomu s činností mozku: „Téma ovlivňování naší psychiky bakteriemi je poměrně nové, ale skutečně existuje osa označovaná jako osa střevo – mozek, pomocí které bakterie komunikují s naším mozkem a mozek komunikuje s nimi.“

Čtěte také

Souvislost střevního mikrobiomu s náladou ovlivňuje také serotonin, s nadsázkou označovaný jako hormon štěstí. „Ten se tvoří v mozku i ve střevech, ale 95 procent ho máme právě ve střevech. Tím, že střevní bakterie ovlivňují jeho produkci, tak skrze něj jsou schopny vyvolávat pocity spokojenosti, nebo naopak depresí a smutku.“

„Imunitní a nervový systém jdou ruku v ruce. Když budete ve stresu, tak se vám budou produkovat hormony, které ovlivňují váš imunitní systém. Z analýz vidíme, že člověk s imunitními problémy má téměř vždy narušen mikrobiom. U zdravého člověka jsme schopni detekovat kolem tisícovky bakteriálních druhů, u člověka s imunologickými potížemi jich detekujeme jen třeba čtyři stovky.“

Genocida mikrobů

Zásadní vliv na mikrobiom mají antibiotika, zdůrazňuje Ryšávka: „Vzorky stolice od lidí, kteří prodělali antibiotickou terapii, ve 100 procentech případů vykazují snížení rozmanitosti mikrobiomu.“

„Zaměřujeme se mimo jiné stanovení obsahu laktobacilů, bifidobakterií, což jsou nejznámější přátelské bakteriální skupiny. A téměř vždy se dostáváme na výrazné snížení po léčbě antibiotiky,“ dodává.

Čtěte také

Po krátkých antibiotických kúrách se obvykle po měsíci či o dvou mikrobiom sám obnoví. „Ale u pacientů, kteří mají například nespecifické střevní záněty a užívají dlouhodobě antibiotika, jsou změny tak zásadní, že se mikrobiom sám o sobě nemá šanci plnohodnotně vrátit.“

„V dnešní době procházíme genocidou mikrobů, tou je třeba právě nadužívání antibiotik, na které evolučně zvyklí nejsme. Jde o tak silný zásah do mikrobiomu, že ten neví, jak se zregenerovat,“ upozorňuje molekulární biolog.

Zásadní je pestrá strava

„Rozumná a mírná konzumace vína nebo piva má prospěšný vliv na variabilitu střevního mikrobiomu, ale pravidelná konzumace tvrdého alkoholu nebo nadměrného množství piva či vína mu neprospívá,“ varuje Ryšávka.

Oproti tomu kouření, jak ukazují studie, má vždy špatný vliv na bakterie v našem střevě. „Všechny studie, které jsem sledoval, končí závěrem, že kouření mikrobiom zásadně poškozuje. Mění chování bakterií, které mohou vytvářet v těle i agresivní stavy, které tělo vyhodnotí jako zánět.“

Čtěte také

„Co je důležité – variabilní, rozmanitá, pestrá strava. Ve střevě máme asi tisíc bakteriálních druhů, každý druh má rád něco jiného. Když budeme jíst pouze zeleninu, tak budeme trápit bakterie, které mají rády bílkoviny.“

Probiotika ale také mohou uškodit. „Když vám v tenkém střevu přerůstají určité typy bakterií, tak užívání nevhodně koncipovaných probiotik může toto přerůstání ještě více podpořit a váš zdravotní stav se zhorší. Také v případě histaminové intolerance užívání klasických probiotik se může zdravotní stav zhoršit.“

V případě nespecifických střevních zánětů, tedy Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy, neplatí, že by věda měla k dispozici „univerzální“ probiotika.

Petr Ryšávka a moderátor David Šťáhlavský

„Z naší zkušenosti s výrobou individualizovaných probiotik víme, že někdy musíme mix měnit, protože daný pacient na naší suplementaci reaguje nečekaně,“ upozorňuje molekulární biolog.

Klíčový je zde individualizovaný přístup: „Jako se dělají individualizované mixy vitamínů nebo diety, tak stejné je to s mikrobiomem. Není to levná záležitost, ale není to nic, co by si člověk nemohl dovolit, pokud uzná z vhodné, že by tuto suplementaci měl prodělat.“

„Mým cílem bylo pomoci lidem, kteří mají potíže, na které moderní medicína nestačí. Neříkáme, že všechny zachráníme, ale zpětná vazba je jasně pozitivní třeba u lidí s nespecifickými záněty střev po dvou nebo tří měsíční probiotické suplementaci. Ale není to samozřejmě stoprocentní,“ shrnuje Petr Ryšávka,

Jaké jsou souvislosti střevního mikrobiomu s činností dalších orgánů nebo s onkologickou léčbou? Jsou důležitější probiotika, nebo prebiotika? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

autoři: David Šťáhlavský , Ondřej Čihák | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související