Můžeme si za obezitu sami? Nové poznatky o mikrobiomu říkají opak, tvrdí Kateřina Cajthamlová

Kateřina Cajthamlová
Kateřina Cajthamlová

Lidské tělo je složeno nejen z lidských buněk, ale také z obrovského množství bakterií, které zásadně ovlivňují naše psychické i fyzické zdraví. Co všechno víme o tzv. mikrobiomu?

Kateřina Cajthamlová: Mnozí se touží zbavit kil, i když to vůbec nepotřebují. Hon za číslem na váze je jen mediální bublina

Kateřina Cajthamlová

Podle světové zdravotnické organizace (WHO) se od 80. let počet obézních lidí v Evropě ztrojnásobil. Dá se zhubnout zdravě a proč byste neměli sledovat váhu, ale spíš metr?

„Mikrobiom je relativně nová věc. Medicína ho objevila v roce 2012. Přemýšlí se teď o tom, jak dostat do těla zdravé bakterie,“ uvedla v pořadu Leonardo Plus lékařka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová.

Veřejnosti jsou relativně známá probiotika, tedy látky, se kterými se dostávají do těla zdravé bakterie. „Ale pokud v těle nemají dobré životní podmínky, opustí nás s příští stolicí.“

Proto je prý efektivnější postarat se o tzv. prebiotika. „Tedy dát ty dobré životní podmínky pro bakterie, které tam pak můžeme dodat. A jedním z prebiotik je vláknina.“

Strava je pro mikrobiom zásadní. Množství vlákniny, které mikrobům dáváme, jim umožňuje přežít. Bez vlákniny nás opustí, ale když dostatek vlákniny mají, vyrábějí pro nás další látky. Serotonin, tzv. hormon radosti, je jedna z nich, ale bakterie například zvýší také stravitelnost různých cukrů.
Kateřina Cajthamlová

„Zdravé bakterie nám udržují stabilní hladinu krevního cukru, umožňují nám přežít delší období bez neustálého uzobávání. Snižují tenzi, zlepšují náš psychický stav, čili je dobré si své bakterie hýčkat.“

Lékařka připomněla, že v psychologii se říká, že střevo je do duše okno. „Víme, že před různými zátěžovými situacemi někdo nemůže jíst, jiný člověk má průjem. Takže vidíme, jak se střevo regulačně projevuje pod tlakem našich emocí.“

Prvních tisíc dní dítěte je zásadních

Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci

DNA (ilustrační foto)

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

Ve střevě vzniká obrovské množství našich imunitních impulsů. „Naše imunita se kultivuje a učí ve střevě, což je důležité zejména pro malé děti. Existuje tzv. imunologické okno mezi 4. a 6. měsícem věku kojence.“

„Tehdy je dobře, aby matka ke kojení přidávala různé příkrmy, a tím se imunitní systém děťátka učí, že existují jiné typy stravy. Maminky, které celý rok dítě jenom kojí, mu neumožní, aby si navyklo na alergeny nebo antigeny, které bude posléze mít ve stravě.“

Stav mikrobiomu nově spojují vědci i s obezitou. „Zdá se, že prvních tisíc dní života dítěte je rozhodující pro to, jaké geny se budou exprimovat z jeho genomu, tedy které geny dítě dá do pohybu.“

Mikrobiom není jen v našem střevě, ale i na sliznicích, na kůži nebo v dýchacích cestách. Jsme tedy hlavně soubor mikrobů, které nám pomáhají žít. Pokud by se všechny tyto mikroby dezinfikovaly a zemřely by, tak zemřeme za tři týdny po nich.
Kateřina Cajthamlová

Nově se o obezitě hovoří jako o dětské chorobě. „Tedy ji ovlivňuje těch prvních tisíc dnů života dítěte, od chvíle oplození vajíčka, kdy má vliv také psychický stav, fyzická zátěž, strava těhotné ženy, ale i její odpočinek a relaxace. To všechno miminko ovlivňuje ve fázi růstu plodu.“

„Při přirozeném porodu se dítě napolyká dalších bakterií, které při porodu císařským řezem nezíská. Dalším obdobím je kojení, kdy dítě je v kontaktu s matčinou kůží a prostřednictvím mléka dostává další imunitní látky.“

Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka

Tlusté střevo, slepé střevo, apendix

Vědci ve 21. století objevili nový lidský orgán složený z bilionů bakterií a nazvali jej mikrobiom. Více o něm hovořila v Magazínu Leonardo mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně.

Ani příkrmová strava ve zmíněném 4. a 6. měsíci života dítěte by neměla být sterilní. „Měla by být kontaminována mikroby z prostředí, ve kterém dítě bude žít.“

Špína v bytě, šťastné dítě

Proto je budoucnost léčby obezity nově spojována s mikrobiomem. „Zatím je to poněkud složité, protože musíme vyčistit střevo pacienta od jeho bakterií a implantovat jiné. Ty pocházejí ze stolice jiného člověka a my je nesmíme nijak zabít.“

Říká se „špína v bytě, šťastné dítě“.  Je to trochu s nadsázkou, ale na opačném spektru je šílená sterilita, kdy se dítě nedostane s mikroby do kontaktu v tom správném období, kdy leze, všechno ochutnává a ocucává. V okamžiku, kdy mu všechno dezinfikujeme, jeho imunitní systém se nenaučí pracovat s mikroby v okolí.
Kateřina Cajthamlová

Lékařka klade větší důraz na využití onoho prvního tisíce dnů života dítěte. „Dejme mu cestu, aby si udělalo vlastní odolnost na mikroby ve svém okolí.“

Často prý nutíme obézní dospělé, aby se nad sebou zamysleli, protože si prý všechno způsobili sami. „To je ve světě objevu mikrobiomu lež, protože za to, jaké imunitní spektrum mají ve svém střevě do dvou let, jsou odpovědní jejich rodiče.“

„Člověk sám pak už jen pracuje s tím, co mu dali do pohybu rodiče. Je potřeba vědět, že mám dispozici celoživotně danou a nemohu se jen vymlouvat, že to je těžké,“ shrnula Kateřina Cajthamlová.

Jaké další poznatky máme o mikrobiomu? Jak účinná jsou novoroční předsevzetí? Jak správně snížit spotřebu masa nebo se přímo stát vegetariánem? Poslechněte si celé Leonardo Plus s lékařkou a psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou.

Spustit audio
autoři: Tea Parkanová, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související