Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka

30. srpen 2018

Vědci ve 21. století objevili nový lidský orgán složený z bilionů bakterií a nazvali jej mikrobiom. Více o něm hovořila v Magazínu Leonardo mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně.

„Mikrobiom tvoří kromě bakterií také viry, plísně a řasy... Ale právě bakterie hrají z hlediska lidského zdraví největší roli,“ upřesnila vědkyně.

Když srovnáme střevní mikrobiom západního člověka a někoho, kdo pochází z přírodních kmenů, tak se velice liší diverzitou.

Sice jsme téměř vymýtili různá bakteriální a infekční onemocnění, ale trápí nás chronická onemocnění. Tady vidíme právě vliv mikrobiomu a jeho interakci s imunitním systémem.
Petra Vídeňská

„Jedna z teorií je, že právě díky této diverzitě detekujeme u západního člověka mnohem větší počet chronických a autoimunitních chorob.“

Mikroorganismů ale není třeba se bát: až 99.99 % z nich nám může pomáhat. „Díky nim vyrábíme chleba, víno, pivo, ale i také enzymy používané při praní, léčiva a podobně. Strach z mikroorganismů není tedy na místě, ale určitá opatrnost ano.“

To, že se u někoho vyvine chronická nebo imunitní choroba, je jev multifaktoriální. „Podílí se na tom nejen mikrobiom, ale i prostředí, co člověk jí a tak dále. Na Masarykově univerzitě v centru Recetox vznikla snaha analyzovat všechny tyto faktory a zjistit, jakou sílu jednotlivé faktory mají, jak se kombinují a vylučují.“

Mikrobiom má největší vliv na lidské zdraví v prvním půlroce života člověka. Když se dítě narodí, tak se osidluje mikroorganismy, a z jejich interakce se vyvíjí imunitní systém.
Petra Vídeňská

„Ukazuje se, že je mnohem účinější, když se mikrobiom nesnažíme ovlivňovat jednou či dvěma bakteriemi, ale když se do něj dodá komplexnější složka.“

Problémem ale je, že vědci zatím nevědí, co je to zdravý mikrobiom. „To je velice individuální, každý člověk je ovlivněn stravou a prostředím. Takže nevíme, k jakému ideálu se přiblížit a jak eliminovat nebezpečí.“

Mikrobiom nás chrání i na kůži. „Pokud je už kůže osídlena bakteriemi, které nám nic nedělají, tak patogenní bakterie se tam neuchytí.“

Otevřeli jsme dveře, takže víme, že je dobré mikrobiom modifikovat. Ale stále nevíme, jak to dělat, aby to bylo stoprocentně bezpečné.
Petra Vídeňská

Přesto platí, že když někde patogen není, tak se tam sám od sebe neobjeví, vysvětlila vědkyně. „Proto je naprosto zbytečné doma používat dezinfekční prostředky. Naopak v prostředí s vysokým výskytem patogenů, jako v nemocnici nebo v dopravních prostředcích, je užití dezinfekce na místě.“

„Nadbytečným využíváním mýdel nebo dezinfekcí narušujeme přirozený mikrobiální film a mohou vznikat různá kožní onemocnění,“ objasnila zásadní vliv mikrobiomu na naše zdraví Petra Vídeňská.

autoři: Josef Kluge , oci
Spustit audio

Související