Střevní bakterie můžou pomáhat imunitě. Vědci to prokázali při léčbě některých nádorů

Inosin je látka, která zřejmě komunikuje s obrannými T-lymfocyty, bílými krvinkami, které vyhledávají a ničí nádorové buňky. Pomocnou roli bakterií, které inosin vyrábějí, kanadští vědci doložili při léčbě nádorů tlustého střeva, později i některých melanomů nebo nádorů močového měchýře.

Čtěte také

Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku

Autoři studie z časopisu Science z jejích výsledků vyvozují, že pokud se imunoterapie spojí s úpravou mikrobiomu, může to pomoci imunitnímu systému onkologických pacientů lépe rozpoznat a ničit nádorové buňky. Při imunoterapii lékaři blokují některé imunologicky významné molekuly, ne vždy ale taková léčba zabírá.

Polovina pacientů

 „Může na ní reagovat až 50 procent pacientů, ale další na ni neodpovídají,“ vysvětluje imunoložka a předsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP Helena Tlaskalová-Hogenová. Když ale vědci z Calgary vložili pokusným myším do střeva bakterie vyrábějící inosin, uspěli lépe.

Výsledek kanadské studie ladí s dřívějšími výsledky jiných vědeckých týmů a vysvětluje možné mechanismy působení mikrobů na léčbu nádorů. „Je zajímavé, že u nádorů hraje mikrobiota roli už při jejich vzniku,“ připomíná vědkyně.

Revoluce v onkologii

Kanadští vědci v pokusech využili modely sterilních zvířat, která v sobě nemají žádné živé bakterie. Chovají se ve sterilním prostředí, ve speciálních izolátorech. Do nich vnesli vzorek stolice s mikrobiotou těch myší, které odpovídaly na imunologickou léčbu zmenšením nádorů nebo naopak těch, kterým tato léčba nepomohla. Podařilo se jim určit typ bakterií, které zvyšují léčebný účinek imunoterapie, a později přišli na to, že tyto bakterie jsou přítomny i v lidském střevě. 

Čtěte také

Výzkum ženy, která necítí bolest, by mohl vést k vývoji nových léků

„Onkologie zažívá revoluci. Běží celá řada studií, které se zaměřují na využití určitých typů bakterii pro onkologické pacienty,“ podotýká molekulární biolog Petr Ryšávka, jehož doménou jsou probiotika. I kanadští badatelé pokračují v hledání bakterií, který by zvýšily účinnost léčby. 

Továrna ve střevě

Mikrobiotu odborník popisuje jako velkou chemickou továrnu, v níž vzniká řada různých látek. Většinu z nich zatím neznáme, u jiných ale už vědci zkoumají případné protinádorové účinky nebo zjišťují, jak působí na léčiva.

„Můžou je transformovat, aktivovat nebo naopak jejich účinnost snížit,“ vyjmenovává Petr Ryšávka.

Vědci se teď zabývají otázkou, zda bude možné časem inosin z bakterií izolovat a začít podávat jako lék. „Dříve nebo později se dostaneme do fáze, kdy se bude dělat analýza mikrobiomu předtím, než se zahájí onkologická léčba, aby se onkologická terapie ušila na míru,“ míní Petr Ryšávka.

Čtěte také

I lidem se může obnovit kloubní chrupavka. Základem je vznik nových bílkovin

Řada odborníků doufá, že bude možné analýzy mikrobiomu využít při diagnostice nebo prognostice chorob. V této oblasti je ale výzkum teprve v počáteční fázi. „Zatím není diagnosticky využitelný,“ informuje Helena Tlaskalová-Hogenová. Podle ní vědci teprve hledají známky změn mikrobioty u různých nemocí. 

Covid a stárnutí

Když máme prospěšných bakterií ve střevě málo nebo když složení mikrobioty není dost pestré, její spolupráce s imunitním systémem se naruší. To se stává zvláště u seniorů nebo u chronicky nemocných. 

Nerovnováha osazenstva střeva může ovlivnit i průběh covidu -19. „Nové publikace jím vysvětlují horší průběh covidové infekce u starších a nemocných lidí,“ upozorňuje imunoložka. Důvodem je přítomnost bakterií, které zvyšují zánět. 

Čtěte také

Covid může poškodit plíce, a proto i mozek, obával bych se dlouhodobých následků, říká infektolog Machala

Upozorňuje, že nový koronavirus ovlivňuje buňky sliznic nejen v dýchacím, ale i v trávícím traktu a ty jsou osídlené mikroby. Jedním z méně častých projevů koronavirové infekce bývá průjem. 

„Potřebujeme bohatou mikrobiotu, která obsahuje co nejméně patogenních bakterii,“ apeluje imunoložka. Střevní bakterie označuje za hlavního stimulátora a regulátora naší imunity. Je podle ní proto důležité vědět, jaký typ bakterií ve střevě převládá. 

Možnost popsat a izolovat ty, které jsou tělu prospěšné nebo jejich produkty, by mohla znamenat průlom v prevenci i léčbě různých chorob. O tento, začínající směr výzkumu, začínají jevit zájem lékaři z celého světa. „Naše geny zatím nemůžeme přiliš ovlivnit, složení mikrobioty do jisté míry ano,“ dodává Helena Tlaskalová-Hogenová.

Poslechněte si celou Laboratoř o roli střevních bakterií v boji s nádory, o užitečnosti bakterií v mateřském mléce a o vlivu spánku na osazenstvo střeva.

Debatují mikrobioložka Helena Tlaskalová-Hogenová, molekulární biolog Petr Ryšávka a herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.