Dlouhověkost souvisí s aktivitou nervových buněk v mozku

Do nervových buněk – neuronů – neustále něco proudí, stejně jako z nich. Mezi neurony přitom putují elektrické signály, tedy zprávy o tom, co a v jakém množství do nich prošlo. „Receptor je brána v membráně, která se uzavírá a otevírá a umožňuje proudění iontů z mezibuněčného prostoru dovnitř,“ vysvětluje neurobioložka Tereza Nekovářová.

Čtěte také

Vědci našli geny dlouhověkosti papoušků

V jádru nervových buněk stoletých lidí vědci našli mnohem více proteinu REST než u lidí, kteří zemřeli v 70 nebo 80 letech. Když byl činný, vznikalo méně proteinů, které zvyšují aktivitu nervových buněk. „Fungují jako stavební kameny pro receptory a pro určité další regulátory synaptické nebo neuronální aktivity,“ říká neurobioložka.

Recept proti stárnutí

Věda se zřejmě odjakživa snaží přijít na to, co oddaluje stárnutí. Buněčné biology přitom zajímají spíš životní strategie jednotlivých živočišných druhů, zvláště to, zda se rozmnožují snadno a rychle.

„Dlouhověké druhy mají poměrně předvídatelnou šanci na to, že jejich mláďata přežijí a dožijí se dospělosti. Proto si můžou dovolit začít později, starat se o mláďata, což ne každý živočich dělá,“ vysvětluje etolog a antropolog Jan Havlíček.

Čtěte také

Proč potřebujeme spánek? V mozku se uklízí poškozená DNA

Evolučně-biologická perspektiva, kterou zvolili autoři studie zveřejněné v časopise Nature, by podle něj mohla být inspirativní zvláště proto, že volí jiný přístup. „Jedná se o proces, který je zřejmě evolučně velmi starý. Vědci našli stejný mechanismus u háďátka, octomilky i u savců,“ upozorňuje Havlíček.

Spánek není klid

Úvaha, že stačí nervovým buňkám přidat protein REST, abychom nestárli, by byla nejspíš předčasná. Vědci upozorňují, že aktivita mozku není totéž jako aktivita osobnosti. „Navození spánku neznamená, že se vypne mozek, že vypnou neurony,“ vysvětluje Nekovářová. Podobně to podle ní funguje při meditaci.

Vědci proto zdůrazňují, že klíčem k dlouhověkosti je hlavně rovnováha. Je nutné, aby se nám v průběhu života střídaly v činnosti aktivní neurony a ty, které naopak aktivitu brzdí. „Třeba epilepsie je projev přehnané aktivity určitého ložiska neuronů,“ připomíná neurobioložka.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurobioložka Tereza Nekovářová, etolog Jan Havlíček a herečka Zuzana Vejvodová debatují také o tom, jak staré je u živočichů skupinové chování a jak čichové neurony usnadňují rozmnožování hmyzu.