I lidem se může obnovit kloubní chrupavka. Základem je vznik nových bílkovin

Když mlok ztratí končetinu, dokáže si ji zregenerovat. Velké zvíře nebo člověk to nedokáže. „Axolotl si ještě pamatuje know-how, které jsme ztratili při své evoluci,“ vysvětluje imunolog a buněčný biolog Jan Černý. Jsme specializovanější než mloci, ale má to i své nevýhody: „Když se uřízne nožička axolotlovi, může vypučet zárodečná hojivá tkáň, de facto si zopakuje vývoj,“ dodává. Pro mloka je oprava chrupavky jednodušší, protože je menší než člověk a využívá k její regeneraci jednodušší stavební prvky. 

Axolotl mexický|foto: Tinwe,Pixabay,Volné užití

To, že ale i lidem schopnost obnovy tkání nebo orgánů z evoluční minulosti zůstala, byť nevyužitá, dokládá Černého profesní kolega Ivan Hirsch na jednoduchém příkladu: „I v dospělosti nám stále dorůstají játra.“

Nová vědecká studie založená na měření stáří bílkovin v kloubech s touto možností pracuje. „Budoucnost je možná taková, že se bude koktejl regenerativních mikro-RNA dopravovat do místa poškození a tkáň tak zregeneruje,“ vysvětluje Černý.

Mladý loket

Klíčem k vývoji nových léčiv, která by mohla být doplňkem nebo dokonce alternativou k náhradám kloubů, je aktivita bílkovin. Nejaktivnější jsou v našem lokti, méně v koleni a v kyčlích. Řekněme, že chrupavka v lokti je tedy nejmladší a v kyčlích nejstarší.

Nová vědecká studie je založená na měření stáří bílkovin v kloubech (rentgenový snímek kolen)|foto: Taokinesis,Pixabay,©

„Nejvíc fascinující na tomto výzkumu je, že dokážeme měřit stáří proteinů. Právě ty tvoří největší část hmoty chrupavky,“ připomíná Černý.

„Měřil se úbytek proteinů v mezibuněčném prostoru v rámci jednoho roku,“ dodává Hirsch ke studii, která vyšla v časopise Science Advances. „Zjišťují, že zvláště v těch částech, které se neregenerují, přežívá jeden protein dvacet třicet let,“ dodává biolog, který se také specializuje na imunitní procesy.

Dlouhověké proteiny

To, že proteiny dokážou žít řadu let, není úplně výjimečné. Černý uvádí příklad jednoho v oku, se kterým trávíme celý život, pokud nejsme nuceni vyměnit čočku za plastovou náhradu.

Krystalin z našeho oka žije stejně dlouho jako my|foto: Stock Exchange

„Krystalin z našeho oka žije stejně dlouho jako my. Je to i důvod, proč vznikají šedé zákaly,“ popisuje vědec. Šedý zákal je dán tím, že proteiny v oku nevydrží být po celou životnost ve tvaru, který získaly po své syntéze.

Objev vědců, který se týká obnovy chrupavky v koleni, přirovnává Jan Černý k situaci s osteoporózou: „ V těle máme kosti, které řídnou, a lebku, která neřídne,” říká. Když bychom ostatní kosti naučili to, co umí lebka, byl by to podle něj klíč k léčbě dalšího onemocnění. „Jen bychom v rámci těla přeuspořádali opravné čety, které s tím dokážou pracovat,“ uzavírá Černý.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které virolog Ivan Hirsch, imunolog Jan Černý a herečka Martina Hudečková debatují také o tom, jak se brání virům imunitní systém koalů nebo proč patří aspirin k nejdůležitějším lékům lidstva.