Levorukost není handicap. Leváci mají lépe propojená řečová centra

Čtěte také

Výzkum ženy, která necítí bolest, by mohl vést k vývoji nových léků

Posledních 10 tisíc let je 90 % lidí na světě je pravorukých. A už jen z jazykových souvislostí plyne, že leváci to v dějinách neměli snadné. V češtině používáme pojmy, jako je „pravda“ nebo „spravedlnost“. Anglické slovo „right“ se překládá jako pravý i správný, zatímco výraz latinského původu „sinister“ nebo francouzský pojem „gauche“ vyjadřují levotu.

Čtvrtinová šance

Z pohledu vědců ale leváctví není v přírodě handicap. „Je evolučně prospěšné,“ říká neurolog Martin Jan Stránský. Soustředění funkcí do jedné hemisféry podle něj přispívá k rozvoji dalších schopností mozku, lépe se nám třídí myšlenky.

Znamená výhodu při léčbě poruch řeči nebo motorických funkcí: „Leváci mají určité mozkové rezervy, určité trasy zůstávají otevřené, neuzavřely se do jedné hemisféry,“ dodává lékař.

Čtěte také

U dvojčat různého pohlaví působí testosteron i na dívky

Levorukost není výsledkem činnosti jednoho genu, můžeme pouze říci, že některé dědičné změny jsou s ní spojené častěji. „Když vezmeme příklad dvou rodičů-leváků, jejich dítě má jen 25% šanci, že bude také levák,“ připomíná neuropatolog Josef Zámečník. Kromě dědičné dispozice záleží i na rozdílech v přepisu genů a na vlivech vnějšího prostředí.

Plasticita mozku

Studie zveřejněná v odborném časopise Brain je založená na vyhodnocení dědičné informace 400 tisíc lidí z britské databáze UK Biobank. Mezi nimi bylo 38 332 leváků. Při hledání znaků levorukosti v různých oblastech mozku došli vědci k poznatku, že řečové oblasti mozkové kůry mají leváci zřejmě lépe propojené než praváci.

Přeučování leváků na praváky ale nadále vědci s ohledem na historickou zkušenost nedoporučují: „To je věc, která mozku nesvědčí. Nedělá to, na co je připravený,“ uzavírá Josef Zámečník. Když ale například musí levá ruka nahradit chybějící pravou, mozek prokazuje velkou plasticitu.

„Během pár měsíců až pár let dokáže převzít veškeré motorické funkce,“ uvádí ze své lékařské praxe Martin Jan Stránský. Jak potvrzuje jiná aktuální studie z časopisu Cell Reports, právě tato schopnost, plasticita mozku, umožňuje umělcům, kteří přišli o ruce, malovat nohama.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které neurolog Martin Jan Stránský, neuropatolog Josef Zámečník a herečka Andrea Černá mluví i o pití čaje a malování nohama.