Vědci naučili květinu odolávat suchu, hospodařila s vodou jako kaktus

18. červenec 2020

Jihokorejští a američtí vědci geneticky upravili malou kvetoucí rostlinu huseníček tak, aby lépe hospodařila s vodou. Do zvětšených buněk v listech dokázala ukládat větší objem vody, podobně jako to umí kaktusy. Tím se stala odolnější vůči suchu.

Logo

Způsob, kterým vědci zasáhli do genetické výbavy huseníčku (Arabidopsis thaliana), vzhled rostliny příliš nezměnil. Jen se jí kvůli větším zásobárnám vody v buňkách vakuol zvětšil objem listů.

Naučit rostlinu chovat se jako kaktus není snadné. „Jde o systém tak komplikovaný a úžasný, že není možné ho vytvořit jedním krokem. Je to docela složité bioinženýrství,“ říká buněčný biolog Viktor Žárský.

Noční režim

Výzkum trval několik let a výsledek přirovnává Žárský k chodu továrny, v níž se buduje hala pro nové stroje. „Připravili prostor, aby v ní mohl fungovat metabolismus, který běží v kaktusech,“ dodává Žárský. Článek vyšel v časopise The Plant Journal

Čtěte také

Když zapomeneme zalít kaktus, neuschne. Využívá vody uskladněné právě v buněčných zásobárnách, vakuolách. „Voda je stavební materiál, který rostliny pumpují dovnitř, napínají se a rostou,“ vysvětluje vědec.

Kaktusy otevírají průduchy jen v noci, kdy je chladněji. Nabírají jimi oxid uhličitý a ukládají ho ve vakuolách v podobě kyseliny jablečné. Využijí ho pak při fotosyntéze -výrobě cukrů z oxidu uhličitého a vody. To, zda huseníček dokáže v listech ukládat kyselinu jablečnou, zatím vědci nevyzkoušeli.

Uživí lidstvo?

Podobného účinku jako s genem kaktusu dosáhli jihokorejští a američtí výzkumníci s genem z vinné révy. Ten řídí růst buněk a při dozrávání vína zodpovídá za plnění bobulí velkým množstvím vody. 

Odolnost vůči suchu je velmi žádanou vlastností u zemědělských plodin, zvláště v éře klimatické změny. Otázkou je, zda uvedené pokusy dokážou pomoci zefektivnit zemědělskou výrobu natolik, aby zároveň uživila lidstvo. 

Jak se dají opravovat kvetoucí rostliny? Můžou nanoplasty škodit úrodě?Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.