Vědci naučili květinu odolávat suchu, hospodařila s vodou jako kaktus
Jihokorejští a američtí vědci geneticky upravili malou kvetoucí rostlinu huseníček tak, aby lépe hospodařila s vodou. Do zvětšených buněk v listech dokázala ukládat větší objem vody, podobně jako to umí kaktusy. Tím se stala odolnější vůči suchu.
Způsob, kterým vědci zasáhli do genetické výbavy huseníčku (Arabidopsis thaliana), vzhled rostliny příliš nezměnil. Jen se jí kvůli větším zásobárnám vody v buňkách vakuol zvětšil objem listů.
Naučit rostlinu chovat se jako kaktus není snadné. „Jde o systém tak komplikovaný a úžasný, že není možné ho vytvořit jedním krokem. Je to docela složité bioinženýrství,“ říká buněčný biolog Viktor Žárský.
Noční režim
Výzkum trval několik let a výsledek přirovnává Žárský k chodu továrny, v níž se buduje hala pro nové stroje. „Připravili prostor, aby v ní mohl fungovat metabolismus, který běží v kaktusech,“ dodává Žárský. Článek vyšel v časopise The Plant Journal
Čtěte také
Když zapomeneme zalít kaktus, neuschne. Využívá vody uskladněné právě v buněčných zásobárnách, vakuolách. „Voda je stavební materiál, který rostliny pumpují dovnitř, napínají se a rostou,“ vysvětluje vědec.
Kaktusy otevírají průduchy jen v noci, kdy je chladněji. Nabírají jimi oxid uhličitý a ukládají ho ve vakuolách v podobě kyseliny jablečné. Využijí ho pak při fotosyntéze -výrobě cukrů z oxidu uhličitého a vody. To, zda huseníček dokáže v listech ukládat kyselinu jablečnou, zatím vědci nevyzkoušeli.
Uživí lidstvo?
Podobného účinku jako s genem kaktusu dosáhli jihokorejští a američtí výzkumníci s genem z vinné révy. Ten řídí růst buněk a při dozrávání vína zodpovídá za plnění bobulí velkým množstvím vody.
Odolnost vůči suchu je velmi žádanou vlastností u zemědělských plodin, zvláště v éře klimatické změny. Otázkou je, zda uvedené pokusy dokážou pomoci zefektivnit zemědělskou výrobu natolik, aby zároveň uživila lidstvo.
Jak se dají opravovat kvetoucí rostliny? Můžou nanoplasty škodit úrodě?Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové.
Související
-
Ptakopyskové vymírají. Vadí jim stále častější sucho a vedro
O aportujících vlčatech, mizení ptakopysků a žralůčcích z Pacifiku. Debatují zoologové Miloš Anděra a Pavel Stopka a spisovatelka Markéta Baňková. Moderuje Martina Mašková.
-
Náhrada palmového oleje se v laboratoři vyrábí podobně jako pivo. Nápad podpořil Gates
Nápad amerického startupu pomůže zastavit kácení deštných pralesů, olej vyrábí z kvasnic pomocí fermentace. Na vývoj dala Gatesova nadace v přepočtu půl miliardy korun.
-
Za 50 let může zmizet až třetina dnešních druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu
O stopách DNA v půdě, přírodě v roce 2070 a pohledu ekonomů na ni. Debatují odborníci za životní prostředí Ladislav Miko a Vojtěch Kotecký a herečka Eva Holubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
