Bouřlivé jaro 1953. Měnová reforma a kult osobnosti
Období těsně po Stalinově smrti (v Československu pak i po smrti Klementa Gottwalda) bylo v lecčems přelomové. Dochází totiž k prvním masovějším projevům nespokojenosti občanů od stabilizace sovětského komunistického bloku v poválečném období.
Rozhodně nejdůležitější domácí událostí byla měnová reforma probíhající od 1. června 1953, kterou komunistické vedení v utajení chystalo řadu měsíců (přípravy byly zahájeny ještě za Gottwalda).
Čtěte také
Peníze byly tehdy vyměňovány ve velmi nevýhodném kurzu, kromě toho došlo také ke zrušení lístkového systému a krádeži různých vázaných vkladů, obligací ad. Důsledkem byly četné stávky a demonstrace ve větších i menších městech, v Plzni dokonce demonstranti ovládli na několik hodin střed města a dobyli budovy radnice a soudu.
Z dochovaných nahrávek zazní důležitá pasáž z projevu předsedy vlády Viliama Širokého, který v tehdejším parlamentu těsně před zahájením měnové reformy „představil“ její základní parametry a formálně požádal o její jednomyslné schválení (což se také stalo).
O otcově výchově
Průběh měnové reformy pak komentoval ve svém pravidelném rozhlasovém pořadu Na okraj dne náměstek předsedy vlády Zdeněk Nejedlý, a to dokonce dvakrát – zařazena je podstatná část jeho první reakce ze 7. června.
Čtěte také
Další vybranou ukázkou, která se váže k měnové reformě, je úryvek z rezoluce přijaté sjezdem Komunistické strany Slovenska, kterou na mítinku přečetl slovenský herec a divadelní režisér Andrej Bagar.
17. června pak v Německé demokratické republice propuklo spontánní protikomunistické povstání, které brutálně potlačily sovětské jednotky. Rovněž tuto událost komentoval ve svém pořadu Na okraj dne Zdeněk Nejedlý – vybrána je obsáhlá úvodní pasáž z tohoto komentáře.
Manželka prezidenta Antonína Zápotockého Marie nevystupovala na veřejnosti příliš často. Její projev k Mezinárodnímu dni dětí (vysílaný v době negativní reakce na měnovou reformu) působil zcela nevěrohodně, zařazena je jeho závěrečná pasáž.
Čtěte také
Zdeňka Nejedlá-Nedvědová vystupovala veřejně daleko méně často než její otec Zdeněk. Z jejího vystoupení ze 14. dubna 1953 jsou zařazeny dvě ukázky: o otcově výchově a o setkání se spisovatelem Aloisem Jiráskem.
Kult osobnosti v březnu 1953 zemřelého komunistického vůdce Klementa Gottwalda byl i po jeho smrti dále budován. Z třídílného pásma vzpomínek jeho přátel, spolužáků a spolupracovníků je zařazena krátká příhoda z jeho dětství.
V dalších vybraných ukázkách hovoří spisovatelka Marie Pujmanová o své první návštěvě v Sovětském svazu na počátku 30. let, hraná scénka předvádí ukončení jarních prací v jednom JZD a František Filipovský čte povídku Jaroslava Haška.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
