Redaktoři rozhlasové Pionýrské jitřenky se občas snažili o zajímavosti pro děti i bez ideologie
V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979. „Napište vše, co se jmenuje podle Vladimíra Iljiče Lenina. U nás i v Sovětském svazu,“ říká mladá žena v reportáži z rekreačního střediska v Poddubí na Sázavě, kam Pionýrská jitřenka svolala své mladé spolupracovníky. I takové byly rozhlasové pořady pro děti před rokem 1989.
Pionýrská jitřenka se v rozhlasovém vysílání objevila poprvé v roce 1953. Jakkoliv nemají 50. léta právě dobrý zvuk, nelze říci, že by vysílání pro mladé posluchače bylo v té době plné primitivní komunistické ideologie.
Čtěte také
Ta samozřejmě ve vysílání byla, s postupným politickým uvolněním po Stalinově a Gottwaldově smrti, a zvláště pak po odhalení Stalinových zločinů v roce 1956, jakoby z pořadů ustupovala.
Jak vzpomínali pamětníci v knížce Od mikrofonu k posluchačům – Z osmi desetiletí Českého rozhlasu: „Redaktoři Pionýrské jitřenky se na jedné ze svých porad slavnostně zavázali, že už nikdy nebudou do dětí ládovat politické poučky a budou vysílat pro všechny děti, nejen pionýry, a to nedidakticky, nepřipomínat školu a přikázaná dogmata.“
Nejméně do roku 1968 „závazek“ plnili: posloucháte-li dochovaná vydání Pionýrské jitřenky z konce 50. a téměř celých 60. let, máte dojem, že i po letech je z pořadů slyšet dobře odvedená rozhlasová práce. Redaktoři Jitřenky, nezřídka velké rozhlasové osobnosti, se především snažili, aby pořad děti zaujal.
Čtěte také
70. léta a takzvaná normalizace ale vnesly do Pionýrské jitřenky poněkud jiného ducha. Redaktoři se sice snažili, aby se jejich pořad dětem líbil.
I dál se vysílaly pěkné věci, ovšem oproti 60. letům autoři přece jen ideologicky přitvrdili. Pro doklady nemusíme daleko: reportáž z pohraničí už postrádá nádech putování do zapomenutých koutů republiky, jaký měla před deseti lety. Najednou jde o pořad o narušitelích hranic, o ochraně socialistického bloku a o tom, jak a čím tomu mohou pomoci děti.
A takových příkladů by se našlo daleko víc. Odmyslíme-li si téměř všudypřítomný dobový ideologický nános, zůstane ale za mnoha příspěvky v Pionýrské jitřence 70. let poctivé rozhlasové řemeslo.
Zdá se, že naprostá většina rozhlasových redaktorů, kteří pořady pro mladé připravovali, chtěla dětem opravdu něco zajímavého sdělit – a to bez ohledu na všeprostupující ideologii. V řadě případů se to podařilo, jak se můžete sami přesvědčit v audiozáznamu.
Související
-
Česká mládež ve „zlatých šedesátkách“. V zajetí bigbítu i Československého svazu mládeže
V 60. letech se společenská situace u nás pomalu uvolňovala. Jedním z těchto otevřeněji pojatých témat byla mládež.
-
Cimrmanovo alter ego aneb Já včera večer nehrál. Miloň Čepelka vzpomíná na stvořitele Járy Cimrmana
Spisovatel, herec, textař a dramatik Miloň Čepelka vzpomíná na svého kamaráda, kolegu z rozhlasu, scenáristu, herce a stvořitele Járy Cimrmana − Jiřího Šebánka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka