Zapomenutá léta předsedy vlády se základním vzděláním Viliama Širokého

8. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Viliam Široký, v letech 1953–1963 předseda československé vlády

Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990. Jedním z těch typických byl způsob, jakým Moskva Praze nařídila, kdo bude československým prezidentem po smrti Antonína Zápotockého. Zapomenutou postavičku komunistického pantheonu – Viliama Širokého – připomene v pořadu Archiv Plus slovenský publicista Ján Bábik.

V řadě našich prezidentů je jméno Antonína Novotného jen položkou mezi listopadem 1957 až březnem 1968. Novotný byl přesvědčeným komunistou, zcela oddaným Moskvě.

Právě to ho v listopadu 1957 přivedlo na Pražský hrad. Původně prezidentem být neměl: českoslovenští komunisté na tento post vybrali tehdejšího premiéra Viliama Širokého.

Čtěte také

Byl v tom kus logiky – 40 let po vzniku státu Čechů a Slováků byli prezidenty jen Češi.

Co víc, komunisté si s prezidentským úřadem, pozůstatkem buržoazní republiky, nevěděli rady. Veškerá rozhodnutí se dělala na Ústředním výboru Komunistické strany Československa, který v případě zásadních plánů papouškoval nařízení moskevských diktátorů. Prezident byl jen dekorativní figurou.

Široký se na takovou funkci hodil: byl to naprosto nevzdělaný člověk, kterého jediná zkušenost se školou spočívala v absolvování „měšťanky“, což by dnes bylo devět tříd základní školy.

„Absenci vzdělání nahrazoval hlubokou uvědomělostí, revoluční zoceleností a principiálností v boji s třídním nepřítelem,“ říká Ján Bábik.

„Nebylo mu ani 20, když zasvětil život komunistické straně. V meziválečné republice zastával v aparátu strany významné funkce a v podstatě byl nejvýše postaveným Slovákem v komunistické hierarchii.“

Nevzdělaná figurka

To, že se Široký stal po smrti Klementa Gottwalda československým premiérem bylo jen dokladem významu funkce předsedy vlády – instituce vlády hrála v pojetí komunistického vedení společnosti okrajovou roli.

Následovat měla cesta na Hrad. Už se tiskly poštovní známky s jeho portrétem, prezidentská ochranka už měla nastudovanou obranu Širokého vily a pravidelné cesty na Hrad a domů. Ale zasáhla Moskva.

Čtěte také

Zkoumání důvodů, proč Chruščov protlačil na Hrad Novotného, by vydalo na obsáhlou studii.

Ján Bábik objevil v archivu Slovenského rozhlasu unikátní, na Slovensku ani u nás nikdy nepublikovaný rozhovor s Vasilem Biľakem z roku 2000, ve kterém bývalý komunistický ideolog vysvětluje důvody nedůvěry Moskvy v Širokého.

Mělo jít o Širokého selhání v roce 1941, kdy byl vyslán z Moskvy na Slovensko organizovat protinacistický odboj. Vzhledem k absolutní neznalosti konspirace byl už po dvou měsících zatčen slovenskou policií pro banální přestupek.

Když vyšlo najevo, o koho se jedná, byl vydán gestapu, které Širokého krutě mučilo. Široký vyzradil, kde ukrývá tajný kód pro radiotelegrafickou komunikaci s Moskvou. Gestapo si pro něj došlo do mýdla na holení v koupelně Širokého bytu – a po určitou dobu mělo kontrolu nad depešemi mezi Moskvou a východoevropským komunistickým odbojem. Tak to alespoň říkal Biľak.

Ján Bábik připravil pro pořad Archiv Plus výběr Širokého „zásahů“ do dějin. Uslyšíte například ukázky z jeho projevů po smrti Stalina i Gottwalda, jeho obhajobu měnové reformy z roku 1953 nebo projev poté, co za Československo podepsal Varšavskou smlouvu. To vše okořeněné vtipnými historkami z let, kdy tato nevzdělaná figurka vedla československou vládu.

autoři: Ján Bábik , David Hertl
Spustit audio

Související