Konec druhé světové války patřil před rokem 1989 k nejpřepisovanějším obdobím našich dějin

Jak toto období zobrazovala dramatická rozhlasová tvorba v 60. a 70. letech?

Čtěte také

Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami

Začneme v Brně: tam totiž došlo k ukončení nadvlády německých nacistů už 26. dubna 1945, kdy v brzkých ranních hodinách udeřila vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. V brněnských reáliích se odehrává rozhlasová hra Věry Sládkové Nedostateční dlouholebci z roku 1980.

Jde o třetí, závěrečný díl trilogie, která dala později vzniknout televiznímu seriálu Vlak dětství a naděje a románu Malý muž a velká žena. Pozoruhodným faktem je, že hlavního hrdinu, pošťáka, legionáře a vlastence Pumplmě hrál i v rozhlase Stanislav Zindulka; televiznímu režisérovi Kachyňovi se „vnutil“ – a dobře udělal.

Těžko si v této postavě představit někoho jiného. V rozhlasové verzi jsme mohli slyšet také Josefa Karlíka, Libuši Vaněčkovou, Erika Parduse a další brněnské herce.

Utajovaná úloha vlasovců

Zatímco Brno se raduje (alespoň čeští obyvatelé jistě), Praha ještě stále trpí pod německou knutou. Povstání, které vypuklo 5. května na signál rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala, se stalo jednou z nejhrdinštějších a zároveň nejpřepisovanějších kapitol pražských dějin.

Čtěte také

Velitel Pražského povstání se před vojenským soudem dozvěděl, že umožnil odchod vlasovců, popisuje badatel

Z povstání existují rozličné zvukové a obrazové dokumenty. Pozoruhodný zvukový otisk revolučních dní se nachází v rozhlasovém archívu. Pořídili ho jeho přímí účastníci, členové Dismanova rozhlasového dětského souboru pro první poválečné vysílání školského rozhlasu ještě v roce 1945.

Historické záznamy byly znovu objeveny v roce 1967 a v květnu téhož roku znovu uvedeny do vysílání pod názvem Mládež v květnu 1945.

Originální záznamy komentoval v roce obnovené premiéry tehdejší člen DRDS Karel Kyncl a jeho vedoucí Miloslav Disman. Do vysílání pořad znovu zařadil před několika lety v rámci Rádia Retro redaktor Tomáš Černý. Záznam dodnes baví a uchvacuje bezprostředností, s jakou jeho dětští a mládežničtí respondenti popisují své hrdinství na barikádách.

Čtěte také

Unikátní ukázky rozhlasového vysílání z Květnového povstání 1945

Přesuňme se o dvacet let kupředu: v roce 1965 Československý rozhlas nastudoval divadelní hru Jana Drdy Jsou živí, zpívají. Drdu si samozřejmě spojujeme především s povídkovou sbírkou Němá barikáda.

Už v této knize se setkáváme s přepisováním reality: povstání totiž ve skutečnosti nevedli komunisté, ale demokratické síly a obyvatelstvo Prahy. S likvidací nacistického odporu navíc pomohla jednotka vlasovců, která ještě před pár měsíci bojovala s nacisty proti Sovětům. Rudá armáda tak přijela do již osvobozeného města.

Ve zmíněné divadelní hře Drda na osudu obyvatel jednoho pražského činžáku ukazuje hrdinství i zbabělost běžných pražských obyvatel. Hrdinní jsou samozřejmě představitelé lidových mas a komunisté, zocelení ve španělské občanské válce, váhaví a zrádní jsou maloměšťáci a prvorepublikoví důstojníci.

Čtěte také

Adolf Branald: Lazaretní vlak. Hra z horečných dnů pražské květnové revoluce

Důstojnictvo zde zastupuje podplukovník Arnošt Zvoník, jehož strategické schopnosti jsou – podle něj samotného – hrubě podceněny. Hartusí nad neschopností velitelství Bartoš, sám však při přímé konfrontaci s německým oficírem selhává. Ještě horší je však intelektuál – inženýr Rajnyš. Jeho květnové hrdinství má temné pozadí: jako účastník odboje při výslechu udal kamaráda, který pak zahynul v koncentráku.

Dramatické události se odehrávaly i na pražském nádraží. Podle románu Adolfa Branalda Lazaretní vlak vznikly celkem tři rozhlasové dramatizace, dochována zůstala ta nejmladší z roku 1970. Nádražní osazenstvo řeší během povstání problém s vlakem, v jehož vagóně jsou oficiálně zranění Němci. Vztahuje se na něj tedy ženevská konvence.

Němečtí oficíři ale mají vlastní plány. Čeští nádražáci se však nedají a své stanoviště se rozhodnou uhájit. Dramatické události nakonec v poslední chvíli vyřeší německá kapitulace a inscenace končí radostným voláním osvobozených Pražanů, které přijíždějící sovětští vojáci obdarovávají německými cigaretami.

Čtěte také

Pražské povstání? Na řadu hrdinů neprávem zapomínáme, říká autor dokudramatu Dudek

Po listopadu 1989 už bylo možné nahlížet na květnové povstání objektivně. Osudům „hlasu povstání“ Zdeňka Mančala se věnovala hra Pavla Molka Křižovatky, kterou v roce 2023 nastudoval jeho vzdálený příbuzný, rozhlasový režisér Petr Mančal. Ve hře se jako antagonisté potkávají kolaborant a autor antisemitských rozhlasových přednášek Alois Kříž a demokrat a hlasatel Mančal, který je během okupace nucen Křížovy texty číst ve vysílání.

K 75. výročí pětačtyřicátého napsal dokumentární rozhlasovou hru Odvaha se nehodí Petr Dudek. Líčí nesmírně komplikované zákulisí vedení povstání a ukazuje také úlohu vlasovců, která byla dříve utajována.

Ukázky z většiny zmiňovaných rozhlasových her si můžete poslechnout v pořadu Archiv Plus, v němž byly doplněny o autentické zvukové záznamy z pražského povstání.