Yvonne Přenosilová: Co na srdci, to do mikrofonu
Jedna z největších hvězd české pop music 60. let 20. století, rozhlasová moderátorka, vtipná glosátorka – ale také třeba ježibaba v muzikálové Rusalce nebo členka týmu pozemního personálu letecké společnosti British Airways. Tím vším byla Yvonne Přenosilová (1947 – 2023).
Svým syrovým hlasem nazpívala řadu hitů 60. let – Boty proti lásce, Roň slzy, Sklípek či Tak prázdná. Zpěvačka, označovaná za českou průkopnici rock and rollu, si však popularity dlouho neužívala – slibnou kariéru zastavil srpen 1968.
Čtěte také
Jako jedna z prvních signatářek manifestu Dva tisíce slov odešla do exilu už 27. srpna a následující čtvrtstoletí prožila v Mnichově, kde nejprve pracovala pro britskou leteckou společnost na mnichovském letišti a později spolupracovala s rádiem Svobodná Evropa.
Po návratu měla své pořady dál ve Svobodné Evropě, v Českém rozhlasu a různých dalších rádiích; jezdila po Čechách se svým pořadem, do kterého si zvala zajímavé hosty, výjimečně vystupovala i jako zpěvačka nebo moderátorka.
To napadlo Karla Kryla
Její otec byl důstojník, sloužil za druhé světové války v britské armádě, v 50. letech strávil nějaký čas v komunistickém žaláři. Společně s její maminkou, původem Rakušankou, malou Yvonne posílali do baletu, na klavír a tenis, a mluvili na ni anglicky. Matka se totiž po válce zdráhala mluvit na veřejnosti německy.
Čtěte také
V roce 1963 si Přenosilové všiml při natáčení Formanova filmu Konkurs korepetitor divadla Semafor Karel Mareš a přizval ji ke spolupráci se skupinou Olympic. Zaujala nahrávkou Roň slzy s textem Jiřího Štaidla z repertoáru Američanky Brendy Lee.
Od podzimu 1965 byla členkou divadla Apollo, kde působil například Karel Gott, Pavlína Filipovská či Karel Hála. Následovaly hity Boty proti lásce, Tak prázdná či Sklípek, v nichž vynikl její dravý, syrový projev.
Po odchodu z Československa pobývala krátce v Rakousku, Velké Británii a Itálii, nakonec zakotvila v Mnichově. Vystoupila jen na několika koncertech pod jménem Silová. Pracovala jako letištní pozemní stevardka, potom se vdala za barona von Stuckmana a zůstala se synem doma.
Čtěte také
Od roku 1987 začala spolupracovat s Rádiem Svobodná Evropa: „To napadlo Karla Kryla. Vždycky jsem tvrdila, že mě redaktorská práce baví víc než zpívání,“ vzpomínala jednou.
Do Československa se natrvalo vrátila v první polovině 90. let v době, kdy se do Prahy stěhovala z Mnichova i Svobodná Evropa.
Na dráhu jedné z nejoblíbenějších českých zpěvaček už nenavázala, hrála ale například ježibabu v muzikálu Rusalka. Žila v Praze na Žižkově a svůj byt v posledních letech kvůli nemoci prakticky neopouštěla. Pořad Archiv Plus připomene některé klíčové momenty její kariéry, jak na ně vzpomínala především po roce 1990.
Související
-
Krize a pop aneb Důležité písničky let 1968 a 1969
V pořadu Archiv Plus připomeneme písně z let 1968 a 1969. Vedle nejslavnějších melodií tohoto období zazní také méně známé nahrávky a unikáty.
-
Volá hlas svobodného Československa. Rádio Svobodná Evropa vysílá už přes 70 let
Štvavá vysílačka – tak nejčastěji totalitní režim v bývalém Československu mluvil o Radiu Svobodná Evropa.
-
Jan Bednář: Ohlédnutí za Janem Jůnem
„V Anglii bych se osobně s královnou nikdy nesetkal, na to musí být člověk v Praze,“ řekl mi kdysi se svým typickým humorem Jan Jůn, komentátor Rádia Svobodná Evropa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
