Zima 1956: Pracovat sedm hodin denně? Kdo by nechtěl! A zlevnily silonky i čokoláda

Rudé právo vyšlo v sobotu 31. března 1956 na titulní stránce s detailním rozpisem toho, o kolik se sníží ceny potravin a průmyslového zboží. Rýže se zlevňovala o 41 procent, čokoláda o 19 procent, silonové prádlo o 30 procent a třeba fotoaparáty o 25 procent. Vypadalo to senzačně.

Čtěte také

Všeho s mírou, varoval Antonín Novotný na podzim 1955. Myslel tím brigády, Seiferta i podnikání

Historik Zdeněk Doskočil ale popisuje dobovou realitu: „Ano, došlo i ke snížení cen těstovin, luštěnin, rostlinných tuků, ryb, sýrů, kávy a vajec. I po snížení ale zůstávaly ceny relativně vysoké, zejména u kávy a čokolády. A co je podstatné, nebyly sníženy ceny řady základních potravin, kde to veřejnost nejvíc očekávala, tedy masa a uzenin, mléka, brambor, chleba a pečiva.“

Šlo o ryze populistický krok, výkon československé ekonomiky zdaleka neodpovídal takovému snížení cen. Komunistická vláda ale stále disponovala obrovskými rezervami, vytvořenými při měnové reformě v roce 1953, a k dispozici byly i peníze ušetřené v souvislosti se sníženými výdaji na obranu. Cílem bylo jediné: uklidnit nespokojenou veřejnost.

Zkrátit pracovní dobu? Iluze

Tomu odpovídal i další záměr, který tehdy oznámil šéf československých komunistů Antonín Novotný: v první polovině 60. let zkrátit denní pracovní dobu z osmi na sedm hodin. „Byla to naprostá iluze,“ říká Doskočil a pokračuje:

Čtěte také

Léto 1955. Rozhlas vysílal pravdu o nemocném prezidentovi, tu o dopadech kolektivizace zamlčoval

„Měla být zavedena ve třetí pětiletce, naplánované na roky 1961 až 1965. Jenže nereálné a megalomanské plány vyvolaly v Československu v letech 1962 až 1964 v podstatě hospodářskou krizi. V jejím důsledku byly úvahy o sedmihodinové pracovní době odloženy ad acta.“

Přesto se lidé určitého zkrácení pracovní doby dočkali. Pracovní týden byl tehdy šestidenní, pracovalo se osm hodin denně od pondělí do soboty. Ještě v roce 1956 vláda zkrátila sobotní práci z osmi na šest hodin.

„Povolená“ satira

Rozhlasový archiv dochoval i zajímavé satirické pořady, které byly na počátku roku 1956 plné narážek na nedostatky centrálně plánované ekonomiky, a to narážek někdy velmi adresných – na ministerské úředníky, na ředitele továren.

Čtěte také

Když na Prahu shlížel Stalin a začínala druhá vlna kolektivizace. O čem se mluvilo na jaře 1955?

„Komunální satira byla v polovině 50. let na vzestupu. Představovala tolerovaný projev společenské kritiky, která pomáhala odklánět pozornost od závažnějších negativních rysů režimu. Měla mít výchovný charakter a vytvářela iluzi, že určitá kritika poměrů zdola je vlastně možná. Komunální satira se snažila navodit dojem, že hospodářské potíže systému nejsou produktem režimu jako takového, nýbrž jen šlendriánu některých lidí, podniků a institucí.“

Archiv Plus nabízí i další zajímavé ukázky z vysílání Československého rozhlasu z prvních tří měsíců roku 1956. Poslechněte si celý pořad.