Algoritmus sociálních sítí funguje na dětský mozek jako automat na peníze, popisuje expertka Klusová

Je takový zákaz dobrá cesta?

Určitě ano. Je důležité zdůraznit, že Austrálie pojmenovala tu kořenovou příčinu problému – škodlivý design algoritmu, který způsobuje závislost.

Čtěte také

Týdenní detox od sociálních sítí zlepší depresi, úzkosti a nespavost, ukázal výzkum

Společnost chrání zasažené skupiny, a to jsou v tomto případě teenageři, kteří nemají plně vyvinutý mozek, třeba tím, že omezuje aktivity jako řízení auta nebo požívání alkoholu, pornografii.

I v tomto případě bylo jasně definováno, že sociální sítě a právě ten algoritmus, který způsobuje závislost a má v sobě škodlivý obsah, je nebezpečný zejména pro duševní zdraví mladých lidí. A proto je třeba konat a sociální sítě zakázat.

Sociální sítě a dovednost s nimi zacházet už v podstatě patří k nutné výbavě pro jednadvacáté století. Neměly by se státy spíše zaměřovat ne na zákazy jejich užívání, ale na osvětu a posilování digitálních dovedností?

Není to tak jednoduché. Jak jsem řekla, inženýři vyvíjí algoritmus tak, aby vytvářel závislost. Funguje to opravdu jako automaty na peníze. Pokud mozek dítěte není schopen ještě definovat riziko, vytváří se velmi rychle závislost. Ale nejen závislost. U mladých lidí vzniká i obrovský problém se schopností se soustředit, vzniká spánková porucha.

Čtěte také

Online svět je jediné místo, kde jsou děti bez dozoru rodičů, a tak si to užívají, říká Slussareff

Rizik, která vznikají a jsou prokázaná u mladé generace, je tolik, že můžeme tento škodlivý predátorský algoritmus považovat za nebezpečný. A stejně tak to nazvala právě australská ministryně pro komunikaci Anika Wells.

Ona neříká, že Austrálie bojuje se sociálními sítěmi. Ba naopak, bojuje proti té škodlivosti samotného algoritmu. A i my bychom se možná měli zamyslet, pokud vidíme alarmující statistiky zejména mentálního zdraví mladých lidí, proč nenazveme tu kořenovou příčinu a vznik závislosti.

Co se ale stane, až se těmto mladým Australanům v šestnácti letech otevře svět sociálních sítí?

Mozek funguje v šestnácti už trochu jinak než mozek třeba třináctileté dívky, která může vidět spoustu obsahů o sebepoškozování. sebevraždě nebo extrémně explicitní sexuální obsah.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Stále více zemí se ptá, jak chránit děti a mladé před tlakem sociálních sítí

Pokud první zkušenost se sexualitou je, že vidíte na Snapchatu vyobrazení penisu nebo explicitních sexuálních aktů, tak to velmi ovlivní vývoj, který potřebujete mezi 13. a 16. věkem.

Já bych třeba byla pro zákaz do osmnácti let. Jsem v tomto drsnější, nicméně si myslím, že omezení rizika je důležité a od šestnácti je to mnohem bezpečnější.

Myslíte si, že budou další státy Austrálie následovat? Zatím se to tak úplně nezdá. Ani provozovatelům sítí se to nelíbí.

Austrálie je pionýr, je to dobrý příklad. Vím, že to zvažují i jiné země jako třeba Jižní Korea a Dánsko a myslím si, že je to téma pro veřejnou debatu. U nás by za to mohlo odpovídat nově vzniklé ministerstvo pro prevenci. Držme nám palce, ať i my myslíme na zdraví našich dětí.