Online svět je jediné místo, kde jsou děti bez dozoru rodičů, a tak si to užívají, říká Slussareff

22. srpen 2025

Děti a dospívající tráví hodiny na sociálních sítích, nebo třeba online hrají hry. A jejich rodiče často neví, co prožívají a s jakým obsahem se setkávají. V jiných oblastech života ale mají rodiče děti pod kontrolou. „Nyní se stává, že digitální prostor je tím prvním prostorem, kde je dítě bez dohledu a užívá si to,“ podotýká v Chybě systému Českého rozhlasu Plus teoretička médií Michaela Slussareff, která se věnuje vlivu internetu a digitálních technologií na mladé lidi.

Moderátor: Karolína Koubová
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Michaela Slussareff
Editorka: Iva Vokurková
Zvukový obal: Jonatán Vidlák
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
Natočeno na Letní podcastové scéně.

„Měl bych být násilný a vůbec bych neměl být venku, protože bych byl doma u počítače a vyznával extrémní ideologie,“ glosuje komentátor David Klimeš. V mládí totiž hrál Wolfenstein 3D, hru, kde se střílí a cílem je trefit Adolfa Hitlera. 

Poukazuje tím na obavy, které z počítačových her panovaly už v 90. letech. „Neříkám, že závislost na hrách není nebezpečná. Ale když nezvládáme slušné vztahy v rodině, ve škole nebo kdekoliv jinde, tak potom neviňme dítě z toho, že utíká na internet. Není to chyba jen jednoho, nebo jen druhého světa,“ soudí. 

Patologicky závislých hráčů je okolo tří až deseti procent všech uživatelů, doplňuje ho Slussareff. „A přibývá těch rizikových, kteří k tomu mají nakročeno,“ pokračuje. 

Čtěte také

O tom, kdo bude závislý, ale podle ní nerozhoduje jen to, kolik hodin člověk stráví online. „Jsou uživatelé, kteří technologie využívají osm hodin denně a nejsou problematičtí,“ upozorňuje s tím, že i ona je v práci téměř neustále online. 

Rozhodující je totiž motivace. Téměř u všech závislých a rizikových uživatelů je totiž přítomná potřeba uniknout z reality.

Proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přiznává, že je šťastná za to, že nevyrůstala v éře sociálních sítí, které podle ní dospívajícím nepřinášejí nic moc dobrého.

„Čím méně jich budeme používat, tak tím lépe. Neznamená to ale, že bychom ty děti měli nebo museli odstřihnout úplně,“ doporučuje tím, že celá věc je složitější. „It’s complicated,“ glosuje anglickým rčením.

Čtěte také

Poukazuje na to, že společnost Meta si je podle uniklých dat vědoma toho, že její síť Instagram zvyšuje riziko vzniku poruchy příjmu potravy. Výzkum Davida Šmahela z Masarykovy univerzity ukázal, že dívky v nejhorší fázi nemoci síť využívaly tím nejhorším možným způsobem, kdy hledaly způsoby jak zhubnout a porovnávaly se s ostatními.

„Ale ty, které byly v procesu léčby, tu síť buďto odinstalovaly, anebo naopak vyhledávaly obsah, jak přibrat, nebo sledovaly dívky, které si něčím podobným prošly. Ty také na sítích často sdílely strategie, jak to překonat. Z toho vychází ta komplikovanost. Vždy hrozně záleží na tom, kdo, kdy a v jakém kontextu je používá a k čemu,“ dodává.

Příliš mnoho, příliš brzy

Problémem je podle Slussareff také to, že se děti dostávají k obsahu, který není pro ně. A protože se pohybují v sociálních bublinách, začnou mít pocit, že to dělají úplně všichni a problematické chování se normalizuje.

Čtěte také

„Rodič je za dítě zodpovědný a měl by ho kontrolovat. Děti dnes do digitálního světa vstupují velmi brzo a rodiče by se měli zajímat o to, co v něm dělají. Je třeba začít brzo, řada studií ukazuje na to, že když se rodič zajímá a neodsuzuje věci na první dobrou, ale zároveň nastavuje hranice, tak se dítě naučí, že je normální se o tom bavit,“ soudí.

Rodiče si zároveň zvykli mít své děti pod kontrolou – vědí, kde se pohybuje, s kým se baví a málokdy jsou sami. „My jsme trávili dny i víkendy bez rodičů. Nyní se stává, že digitální prostor je tím prvním prostorem, kde je dítě bez dohledu a užívá si to,“ podotýká.

Šéfredaktorka Apolena Rychlíková připomíná, že s tím souvisí chybějící výuka mediální a digitální gramotnosti. „Mám pocit, že tento problém si zatím stát vůbec neuvědomuje. A jak znám Česko, tak se trochu obávám, abychom za rok neřešili to, že se zakázaly mobily všem do 15 let,“ varuje.

Čtěte také

„Selháváme v těch základech, tedy že dítě do určitého věku nemusí konzumovat některé typy obsahu a mělo by se věnovat jiným činnostem, ideálně být venku. A pokud už na digitálních zařízeních nějaký obsah konzumuje, měli bychom to v tom nízkém věku regulovat a cenzurovat,“ souhlasí Slussareff a dodává:

„Jednou to jeden tatínek na semináři pro rodiče shrnul takto: Když budeme mít s dětmi dobrý vztah a budeme si o tom povídat, tak to bude dobré.“

Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 23. srpna po 11. hodině a v neděli 24. srpna po 15:30.

autoři: Karolína Koubová , ert
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.