Apolena Rychlíková: Stále více zemí se ptá, jak chránit děti a mladé před tlakem sociálních sítí

Čtěte také

Zakázat dětem sítě? Jsou tam obětí kriminality, věří Zdechovský. Gregorová: Řešme spíš toxicitu sítí

A zdaleka tu nejde jen o rychle vyplněné potvrzení věku, které ve skutečnosti nejde nijak ověřit. Austrálie chce, aby platformy měly přímo povinnost aktivně bránit dětem v přístupu. Znamená to zavádět systémy ověřování věku, a také hledat a mazat účty, u nichž je zřejmé, že patří dítěti.

Se zákonem je spojený i další balík: povinné „safe search“ pro nezletilé, automatické rozmazávání pornografie a extrémního násilí nebo zásahy proti obsahu spojenému se sebepoškozováním.

Přísné regulace

Přísné regulace jsou reakcí na množící se zjištění o škodlivých dopadech sociálních sítí na děti a dospívající a na data, o která se tamní politici opírají. Ta vycházejí hlavně ze tří typů podkladů.

Čtěte také

Týdenní detox od sociálních sítí zlepší depresi, úzkosti a nespavost, ukázal výzkum

Tím prvním jsou průzkumy australského úřadu eSafety, ze kterých vyplývá, že téměř všechny děti kolem 10–15 let jsou denně na sociálních sítích a významná část z nich se setkává s kyberšikanou, sexuálním obsahem nebo sebepoškozovacím materiálem.

Dále jde o policejní statistiky, které ukazují prudký nárůst online zneužívání dětí a dalších trestných činů páchaných přes platformy.

A nakonec o mezinárodní výzkumy spojující intenzivní a problematické používání sítí a smartphonů s horším duševním zdravím – častějším výskytem úzkostí, depresí, poruch spánku a závislostního chování u části dospívajících.

Debaty v Česku

Debaty o tom, jak účinně chránit naše děti před vlivem sociálních sítí nebo propady do digitálních závislostí, se začínají objevovat i v Česku. Nastupující ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga si téma mobilních telefonů na školách vzal jako jednu ze svých hlavních agend a opakovaně říká, že je příznivcem plošného omezení mobilů ve školách.

Čtěte také

Pokud sítě nesmažou podvody, budou za ně zodpovědné, navrhuje Unie. Koubský: Větší tlak je dobře

Jeho výchozí představa je poměrně jasná: na prvním stupni základních škol by děti mobily mít neměly vůbec, na druhém stupni by je sice mít mohly, ale neměly by o přestávkách chodit na sociální sítě.

Otevřeně mluví o tom, že inspiraci bere ze zahraničních studií i ze zkušeností škol, kde po zavedení přísnějších pravidel děti víc mluví mezi sebou a lépe se soustředí v hodinách. Z centrální úrovně chce teď vsadit hlavně na doporučení, prevenci a vysvětlování digitální závislosti rodičům a dětem.

Iniciativa rodičů

Nejsou to ale jen politici a expertní komise, kdo do debaty vstupuje. Začali se ozývat i samotní rodiče. V Česku se nově objevila iniciativa Dětství bez mobilu. Ta si klade za cíl změnit společenskou normu, podle které je „normální“, aby děti už na prvním stupni měly vlastní smartphone.

Apolena Rychlíková|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Rodiče sdružení kolem Dětství bez mobilu také chtějí tlačit na ministerstvo školství, aby zavedlo národní standard pro mobily ve školách: zákaz používání telefonů během vyučování i o přestávkách s výjimkou zdravotních důvodů, možnost je využít jen na pokyn učitele pro výuku. Signatáři požadují také metodickou i finanční podporu prevence a vzdělávání o digitálních závislostech.

Jak budou fungovat australské zákazy i české snahy o omezení mobilů, teprve uvidíme. Už teď ale znamenají první velký krok směrem od individualistického přemýšlení o digitální výchově. Odpovědnost za digitální dětství se začíná přesouvat z ramen rodičů i na školy, stát a samotné platformy. Konečně.

Autorka je šéfredaktorka mediální platformy Page Not Found