Zubní hygiena je důležitá i pro zdraví mozku, říká o Alzheimerově chorobě Jan Konvalinka

„Projevem této nemoci – a asi i příčinou, ačkoli to není zcela jasné – je, že se v buňkách a mimo ně akumulují proteiny, které by normálně byly likvidovány. Ale teď se to buňkám nedaří a vznikají dlouhé proteiny, které vyvolávají protizánětlivou obranu organismu a vzniká dlouhodobý zánět,“ uvádí ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Čtěte také

Prase je velká zkumavka, v níž se snadno smíchá ptačí chřipka s lidskou, varuje biochemik Konvalinka

A tyto proteiny postupně likvidují neurony a degradují schopnost mozku vykovávat svoji činnost, velice zjednodušeně řečeno.

Ukazuje se však, že tento děj spouští velmi pravděpodobně nějaká bakteriální nebo virová infekce. „Dlouho jsme si mysleli, že mozek je sterilní, tedy že se do mozku bakterie a viry nedostávají, protože mezi zbytkem organismu a centrální nervovou soustavou je tzv. mozkomíšní bariéra a ta chrání mozek před patogeny.“

„Posledních několik let zjišťujeme, že to není pravda a že se řada patogenů do mozku dostává. Ty pak pravděpodobně spouští zánětlivé projevy, které mohou v některých případech vést dlouhodobě k Alzheimerově chorobě.“

V mozcích lidí s Alzheimerem jsou opravdu bakterie, které způsobují paradentózu. Zubní hygiena je tedy velmi důležitá pro vaše zdraví.

Jeden polský biochemik už před lety prokázal, že například paradontóza je velmi důležitý jev, který dlouhodobě může buď přispět, nebo i dokonce způsobit rozvoj Alzheimerovy choroby, ačkoliv o tom jsou stále spory.

„Ale to, že v mozcích lidí s Alzheimerem jsou opravdu bakterie, které způsobují paradentózu, vědci už vědí jistě. Je to tedy velmi propojené a ústní hygiena respektive zubní hygiena je velmi důležitá pro vaše zdraví, včetně zdraví vašeho mozku.“

Čtěte také

Konvalinka: Lidem se teď žije mnohem hůř, ale nemají hlad a nemrznou. Všechno se dá zvládnout a bude zase dobře

Ví se, že i koronaviry se dostávají přes mozkomíšní bariéru a dál do centrální nervové soustavy. „A víme, jakou celou řadu neplech tam způsobují, včetně mikrotrombóz. Tím pádem celá řada úmrtí je způsobena krevními sraženinami a na nejrůznějších místech lidského organismu.“

Koronavirus je jen jeden z virů, které by mohly spustit zánětlivý proces, který vede k Alzheimerově chorobě. „Takových patogenů je víc, například také bakterie způsobující paradentózu a celá řada dalších virů i bakterií.“

„To vše je velmi zajímavý směr výzkumu, který může ne přímo vyléčit, ale zpomalit rozvoj a i pomoci s prevencí vzniku Alzheimerovy choroby u straších lidí.“

Utratily se miliardy, ale zatím se pacientům s Alzheimerem nepomohlo

Biochemik považuje Alzheimerovu chorobu za jedno z největších selhání medicinální chemie. „Velmi intenzivně se nemoc studuje desetiletí, máme způsoby, jak působit účinně na zvířecí modely, ale ty nakonec naprosto tragicky selhaly ve všech klinických studiích. Utratily se miliardy dolarů a ukázalo se, že pacientům se nepomohlo.

„Čili pořád nerozumíme příčině této choroby. Ještě pořád nevíme, jak je to s tím opravářem aut v jednom starém vtipu: Rána kladivem pět dolarů, vědět kam 495 dolarů. My sice přesně mlátíme kladivem, ale nevíme zatím kam,“ popisuje dosavadní výsledky snahy vědců vyléčit Alzheimerovu chorobu Jan Konvalinka.

Jak pokročil vývoj vakcín nejen na koronaviry? A budeme mít někdy k dispozici očkovaní proti viru HIV? Poslechněte si celé Leonardo Plus s biochemikem Janem Konvalinkou!