Všechny pandemie posledních staletí přešly ze zvířat. Zlepšeme život v chudých zemích a omezíme další nákazy, věří biochemik Konvalinka

„Během dvou a půl roku se stalo něco neuvěřitelného. Obrovské peníze a neuvěřitelný lidský potenciál se soustředil na jeden maličký virus. A to, k čemu se došlo, jsou neuvěřitelné věci, které dnes můžeme využít při léčbě jiných chorob,“ uvádí host Leonarda Plus biochemik Jan Konvalinka.

Čtěte také

Je tajuplný a zatím o něm skoro nic nevíme. Dlouhý covid ale existuje, tvrdí biochemik Konvalinka

Vědci už znají strukturu viru, který způsobuje onemocnění Covid-19, znají všechny proteiny a jejich funkci v životním cyklu viru. „A u většiny proteinů máme i účinné látky, které ho dokážou zastavit. A stejné postupy teď můžeme užívat jinde.“

„Nejen u chřipky jsou teď ve vývoji molekuly, které vypadají velmi slibně. Některé z nich jsou už známé inhibitory RNA polymerázy, což si představme jako malou mašinku, která kopíruje molekuly RNA, aby se virus mohl množit.“

Pro chřipku je ale charakteristický enzym se zajímavou funkcí. „Chřipka je zlovolný parazit, který aby se mohl množit, tak potřebuje RNA. A protože si ji nestačí vyrobit dost rychle, tak ukradne RNA z hostitelské buňky z části, které se říká čepička.“

Nemůžeme utvořit ostrůvek, který by byl skvěle vyléčený a měli bychom tu všechny léky a vakcíny.
Jan Konvalinka

„Chřipkový virus, který si RNA neumí vyrobit, ji odstřihne od napadené buňky a použije ve vlastní RNA. Takže virus krade buňce čepičky. A enzym, který to dělá, se jmenuje endonukleáza a když ho zablokujete, tak máte velmi účinné virostatikum.“

„Enzym s podobnou funkcí existuje i u viru HIV,“ dodává biochemik.

Čtěte také

Vánoční svátky v roce 1918 zmařila španělská chřipka. Konec války přinesl ničivou druhou vlnu

„Tam už tyto velmi účinné inhibitory máme, takže použijeme molekuly z HIV, které modifikujeme tak, aby fungovaly velmi specificky na viru chřipky. A to je něco, co probíhá velmi intenzivně v mojí laboratoři, ale i všude na světě a je to to asi nejúčinnější recept na virostatika proti chřipce.“

„Hlavně jsme si s covidem uvědomili, že nemůžeme utvořit ostrůvek, který by byl skvěle vyléčený a měli bychom tu všechny léky a vakcíny. Pokud se nebudeme starat o zbytek planety, tak oni nám ty nové viry pořád budou vznikat,“ varuje Konvalinka.

Velké soustředění lidí, zvířat a špatné hygienické podmínky

Ostatně všechny nebezpečné varianty covidu, i když už si vědci mysleli, že to nejhorší je za námi, vznikly v Jižní Africe, v Indii nebo jinde a do Evropy se stejně dostaly.

V zásadě všechny velké pandemie 19., 20. ale i 21. století jsou zoonózy, tedy přešly ze zvířat.
Jan Konvalinka

„Takže poučení je, že virus nezná hranice, stejně jako jiné patogeny. Ale platí to i politicky, pro chudobu, skleníkový efekt a boj s CO2. Nemůžeme postavit zeď mezi sebe a zbytek planety, musíme přemýšlet globálně a celoplanetárně, nebo se nám to vrátí buď ve formě globálního oteplování, nebo virové nákazy.“

Proto také rozdávání vakcín v zemích třetího světa byla nejen charitativní činnost, ale i velmi pragmatické rozhodnutí. „Čím méně se bude virus šířit, čím méně bude mutovat, tím jsme my ve větším bezpečí.“

Zoufale potřebujeme zlepšit životní úroveň na světě, aby lidé nemuseli jíst to, čemu se říká bush meat.
Jan Konvalinka

Viry ve třetím světě nám skoro vždy vznikají přechodem ze zvířecího hostitele. „A v zásadě všechny velké pandemie 19., 20. ale i 21. století jsou zoonózy, tedy přešly ze zvířat.“

Platí to u HIV, které přešlo z opic, u eboly, kde jde o přechod z kaloňů, a platí to i pro všechny koronavirové epidemie jako SARS1, MERS i SARS-CoV-2, stejně jako pro ptačí nebo prasečí chřipku.

Čtěte také

Už dřív jsem tvrdila, že jestli bude krize, způsobí ji stát, ne covid. Příliš na něj spoléháme, kritizuje historička ekonomie Doležalová

K přechodu viru ze zvířete na člověka dochází vždy tam, kde je velké soustředění lidí a zvířat a nízké hygienické parametry života.

„Proto velmi zoufale potřebujeme zlepšit životní úroveň na světě, aby lidé nemuseli jíst to, čemu se říká bush meat, tedy maso z pralesa, aby se hygiena v těchto místech zlepšila a také abychom měli přehled, jaké viry se tam objevují a dokázali jsme na ně mnohem rychleji reagovat,“ naznačuje ideální strategii boje s budoucími patogeny Jan Konvalinka.

Jak nám pandemie covidu a zkušenost s mRNA vakcínami pomohla s budoucí léčbou HIV, malárie nebo rakoviny? Jak se proměnila a ještě promění vakcinace? Poslechněte si celé Leonardo Plus!