Konvalinka: Lidem se teď žije mnohem hůř, ale nemají hlad a nemrznou. Všechno se dá zvládnout a bude zase dobře
Má za sebou pracovně extrémně napjatý rok. Zhruba v jeho polovině se ujal vedení Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, pokračuje ve vědecké práci, přednáší a také neustále sleduje dění daleko nad rámec svého oboru. Biochemik Jan Konvalinka připouští, že krize ve světě zrychlují a čeká nás změna. „Covid udělal první ránu kladivem do soustrojí, ruská agrese na Ukrajině druhou. Ale já jsem historický optimista, takže myslím, že všechno dobře dopadne,“ věří.
Konvalinka souhlasí s tím, že celosvětově došlo k poklesu životní úrovně. Zároveň ale upozorňuje na pokles světové chudoby – podle jeho slov naprosto bezprecedentní za posledních třicet let.
Čtěte také
„Vidíme to nejenom u nás, ale na celém světě, včetně Afriky, Asie, Latinské Ameriky. Takový růst životní úrovně – naprosto bezprecedentní za posledních třicet let – nikdy v historii neměl ani vzdálené srovnání. A nejenom životní úrovně, ale taky pokles dětské úmrtnosti, negramotnosti, růst vzdělání dívek. Dokonce – asi to nebude pravda za minulý rok, ale dlouhodobě – pokles obětí válečných konfliktů a přírodních katastrof,“ vyjmenovává.
Poukazuje, že zatímco v roce 1950 bylo na úrovni extrémní chudoby přes 60 procent světové populace, dnes je to osm procent.
Green Deal byl vymyšlen tak, aby zdražovaly energie.
Jan Konvalinka
„Lidé v Asii už se druhou generaci dokážou pořádně najíst. Kluci v Šanghaji dnes měří 170 centimetrů, před dvěma generacemi měřili 145. Změny jsou obrovské a pozitivní. To, co se stalo loni, a předtím covid růst životní úrovně trochu zbrzdily. Ale dlouhodobě jsem přesvědčen, že tento trend bude pokračovat,“ opakuje Konvalinka.
Čtěte také
Přesto si uvědomuje, že spousta lidí má velké problémy. Nechce to prý bagatelizovat, ale zchudnutí podle něj vypadá jinak.
„Samozřejmě nejsem arogantní, nejsem ani žádný pražský zbohatlík. Jsem z Litvínova. Ty lidi dobře znám, mám je kolem sebe ve své široké rodině. Vím, že se lidem teď žije mnohem hůř, ale nemají hlad a nemrznou a všechno se dá zvládnout. Jsem si jist, že do několika let, pokud všechno půjde tak, jak by jít mělo, bude zase dobře,“ věří.
Řešení ještě nemáme
Biochemik připouští, že se na dalším zdražování energií, obecně zdražování výrobků a tedy i poklesu životní úrovně odrazí boj proti klimatickým změnám.
Čtěte také
„Green Deal byl vymyšlen tak, aby zdražovaly energie. To je vlastně jeho myšlenka, aby se všechny nepříznivé vedlejší účinky při výrobě energie započítaly do její ceny. Problém ale je, že je velmi nešťastný souběh této dlouhodobé snahy s ruskou agresí a s ruským vydíráním světa. Zejména Evropa se naivně domnívala, že dobu přechodu k alternativním zdrojům, které dosud mimochodem nemáme přesně vymyšlené a vybudované, překlene s laciným ruským plynem. Toto nevyšlo,“ konstatuje.
Konvalinka přiznává, že je skeptický vůči vládním regulacím a také se prý trochu obává, že některé evropské návrhy a předpisy, jako třeba elektromobilita, nejsou úplně promyšlené. V Evropě se podle něj zapomíná na alternativní možnosti a naopak Čína i Spojené státy do nich investují.
Měli bychom jaderné elektrárny nadále provozovat a pokračovat ve výzkumu.
Jan Konvalinka
„Otevírají si víc možností. Například evropská, zejména německá a rakouská nechuť vůči jaderné energetice se teď ukazuje jako sebevražedná. Měli bychom jaderné elektrárny nadále provozovat a pokračovat ve výzkumu. Objevují se zajímavé možnosti modulárních jaderných elektráren, které by byly mnohem lacinější a bezpečnější. Prostě ještě to řešení nemáme a neměli bychom se tvářit, že ano. Musíme ho ještě vymyslet a je nebezpečné sázet všechno na jednu kartu,“ naznačuje.
Rusko musí být poraženo
V souvislosti s válkou na Ukrajině by si Konvalinka přál, aby agresor dostal přes prsty a aby Ukrajina obnovila svoji suverenitu na územích, která jí právoplatně náleží. Věří, že letošní rok přinese konec konfliktu.
Čtěte také
„Vede mě k tomu to, co čtu od svých ukrajinských přátel, a také moje zkušenost s Ukrajinou. Byl jsem tam v roce 2018 na Univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě. Tehdy jsem si uvědomil mimo jiné i to, že se Ukrajina strašně změnila a že ji změnil Vladimir Putin. Z vícenárodní společnosti je najednou národ. Měl jsem z toho malinko podobný pocit, jako když jezdím do Izraele. Ta země vůbec nepochybuje o příčině své existence, protože se musí bránit,“ vysvětluje.
Rusko, kde má biochemik podle svých slov řadu přátel, stejně jako na Ukrajině, podle něj musí zažít porážku.
„Musí opustit území, které okupuje. Není jiné řešení. Ukrajinci nepřestanou, dokud nezískají celý zbytek své země, a mají na to právo. Pokud se Ukrajinci rozhodnou, že jim stojí za to obětovat nějakou část svého území, aby měli mír, tak je to jen jejich rozhodnutí,“ zdůrazňuje
Doufám, že jsme získali sebevědomí a že si v tomto roce uvědomíme, že nejsme maličká země, která je ve vleku mocností.
Jan Konvalinka
Konvalinka jako optimista vidí i jiné stránky války na Ukrajině.
„Při vší tragédii a nebezpečí, které z agrese plyne, je vlastně světová reakce optimistická a lepší, než bych se býval bál v únoru 2022. Myslím, že to napsal Jan Moláček, že se Evropa rozpomněla na svoje principy a hlavně na to, že je musí bránit,“ uvažuje šéf Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.
Nejvyšší čas na systémové změny
Česká politika bude mít podle Konvalinky letos hodně komplikovanou situaci. Lidé si podle něj musí uvědomit, že situace, do které se současná vláda dostala, je nejhorší od vzniku samostatného českého státu.
Čtěte také
„V zahraniční politice vláda obstála výborně. Její reakce na ukrajinskou krizi je úplně příkladná, jak vím od řady svých přátel, jak v cizině, tak na českých ministerstvech. České předsednictví EU bylo velký úspěch a neříká to jenom předseda vlády, ale říkají to opravdu i kolegové ze Západu. Doufám, že jsme získali sebevědomí a že si v tomto roce uvědomíme, že nejsme maličká země, která je ve vleku mocností, ale že můžeme hrát určitou roli na evropské scéně.“
„Nakolik ekonomické a sociální problémy, které bezpochyby existují, neschopnost se domluvit a bubliny, ve kterých lidé žijí – dezinformace a konspirační teorie – způsobí politickou nestabilitu a politické otřesy, to nevím. A z tohoto mám asi největší strach,“ přiznává Konvalinka.
Od vlády by pak na domácí scéně očekával rychlejší systémové změny, na které je podle něj nejvyšší čas.
Čtěte také
„V tom, co tady udělala předchozí vláda, ten obrovský deficit, který byl jen zčásti způsobený covidem a z velké části to bylo utrácení, uplácení voličů, bohužel tato vláda de facto pokračuje nebo minimálně to nezastavila. Nechápu, že s tím něco nedělají rychleji, protože je tady spousta věcí, o kterých všichni vědí, že se musí řešit. Dlouho se neřešily a už je nemůžeme odkládat,“ konstatuje.
„Pevně doufám, že našim politikům nebude chybět odvaha a sebevědomí. Některé věci budou aspoň v části populace nepopulární. Politici ví, že budou platit politickou daň, ale myslím, že teď už si uvědomí, že když to neudělají, tak nespokojenost bude ještě větší. Do změn, na kterých se většina lidí shodne, že jsou zapotřebí, by už měli konečně jít a neleknout se demonstrací, odporu a stávek, protože některé změny se prostě udělat musí,“ naznačuje Jan Konvalinka.
Poslechněte si celou Osobnost Plus. Moderuje Barbora Tachecí.
Související
-
Rusko ani Ukrajina nedrží trumfy, kterými by druhou stranu přinutily k jednání, říká vojenský expert
„Ruská i ukrajinská strana se zvolna dostávají do kulminačního bodu, kdy jakékoli aktivity nevedou k zásadním výsledkům,“ soudí Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.
-
Rusko bude hrozbou, dokud ho Západ neporazí jako kdysi nacistické Německo, tvrdí novinář Moláček
Jaké jsou výhledy na ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Hostem Osobnosti Plus je redaktor Deníku N Jan Moláček.
-
Rusko je gangsterský stát na křížovém tažení proti civilizované společnosti, varuje filozof Němec
„Pokud by Rusko nebylo poraženo, mělo by to fatální následky, protože to, co se teď odehrává na Ukrajině, není jen nějaký lokální konflikt,“ říká filozof Václav Němec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.