Spisovatel Palán: Na plochou Zemi nikdo nevěří. Ve skutečnosti se dělíme na lidi šťastné a nešťastné
„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.
„Náš životní model je repetitivní stroj, který opakuje, co se naučil díky rodině, škole, lenosti… Kvůli tomu, že jsme přehlcení, zapšklí a zarputilí, se naprázdno cyklíme a na štěstí zapomínáme,“ upozorňuje spisovatel.
Čtěte také
Najít smysl života podle něj nelze, receptem na spokojenost je naplněný život. Překážkou je naopak zvyk a tendence vnímat věci, které člověk má a prožívá, za normální.
Opravdové štěstí je podle něj vzácné a on sám ho našel hlavně u svých hrdinů ze šumavských samot. Psal o nich v knize Raději zešílet v divočině, na jejíž motivy byl natočen dokument, který má premiéru na festivalu v Karlových Varech. Protagonisty jsou lidé, kteří se rozhodli žít jako poustevníci na úplné samotě, odstřiženi od okolního světa.
Čtěte také
„Důvody pro to jsou rozdílné,“ přibližuje Palán. „Martina, která se dnešních dnů už nedožila, měla projekt, že chce žít se zvířaty. Další lidi utekli před něčím – před společností, před sebou, což je ještě těžší, před závislostí, před neschopností obstát ve vztahu nebo v pracovním rámci.“
Všechny spojuje život v izolaci, existenciální ponory do vlastního nitra a výlučnost ze systému.
Prázdná idea o ploché Zemi
K antisystémovému životu podle spisovatele obecně nejvíce tíhnou nešťastní lidé a jejich projevy a názory vytváří dojem rozdělené společnosti. I proto by se při pohledu třeba na voličské preference vyhýbal stereotypním kategoriím, jako je například dělení na pravici a levici nebo liberály a konzervativce.
Čtěte také
„Jsou to nálepky, které používáme, abychom se v něčem vyznali, a výsledkem je, že se v tom cyklíme,“ domnívá se. „Společnost není rozdělená, jen to tak vypadá, protože politika mediálně vstupuje do našich životů víc než ve skutečnosti, a na tom se to rozdělení dobře projevuje.“
Za názorovým svárem se podle něj skrývá pouze boj sama se sebou, touha po pozornosti nebo potřeba s někým se pohádat. Podobnou situaci můžeme sledovat i u témat, která s politikou nesouvisí.
„Před lety jsem chtěl udělat knížku rozhovorů se zastánci teorie ploché Země. Mluvil jsem s řadou z nich a zjistil jsem, že nikdo z nich na plochou Zemi nevěří,“ srovnává Palán. „Ukázalo se, že ta idea je prázdná, takže rozdělení na plochozemce a kulatozemce neexistuje. Takže podobně si myslím, že ani jiná dělítka vlastně nejsou.“
Bude se s postupující digitalizací víc a víc lidí snažit utéct na samotu? Dokáže literatura změnit lidem život? A proč se opět zvedají preference komunistům? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.


