Rusko bude hrozbou, dokud ho Západ neporazí jako kdysi nacistické Německo, tvrdí novinář Moláček
Jaké jsou výhledy na ukončení ukrajinsko-ruského konfliktu? Jan Moláček, redaktor Deníku N a bývalý stálý zpravodaj České televize v Berlíně, Vídni a Moskvě věří, že dokud bude u moci Vladimir Putin, tak cesta ven není.
„Horká fáze války může skončit a také pravděpodobně skončí dřív než Putin. Ale napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a ruské choutky dobýt zpátky Ukrajinu, ale i bývalou sféru vlivu, samozřejmě neskončí, dokud neodejde Putin a nejen ten,“ dodává novinář v pořadu Osobnost Plus.
Mezi Putinovým Ruskem a nacistickým Německem dnes prakticky není rozdíl.
Jan Moláček
„Musí tak skončit celý imperialistický režim, který teď v Rusku panuje,“ soudí Moláček. „A to je na dekády, nebo to může být rychlé, to nikdo neví.“
Čtěte také
Rusko ale prý bude představovat ohrožení do té doby, dokud ho Západ neporazí tak, jako porazil nacistické Německo. „Mezi Putinovým Ruskem a nacistickým Německem dnes prakticky není rozdíl a Rusko musí vědět, že tato cesta nikam nevede, a musí se vydat úplně jinam, pokud chce existovat jako země.“
„Jsem přesvědčen, že do té doby, než Rusko zjistí, že cesta dalšího rozvoje existence pro něj nevede přes imperialismus, tedy cestou, na kterou bylo zvyklé, tak bude pořád představovat ohrožení.“
Změna na nejvyšších místech Ruské federace je ale nadmíru složitá a novinář připomíná, že už dlouho před současným válečným konfliktem Putinův režim postupně přitvrzoval.
Kdyby Orbán nedělal změny, které dělá, a nebetonoval moc ve svých rukou, dříve či později by ho lidé měli dost a zvolili by někoho jiného.
Jan Moláček
„Dává to logiku,“ vysvětluje Moláček. „Vládce si chce uchovat moc, ale v demokracii samozřejmě není žádný vládce, a už vůbec není na věky. Takže dříve či později lidé dojdou do stadia, kdy ho mají dost, a vláda se pak demokraticky vymění.“
Čtěte také
Takový vládce, nechce-li toto dopustit, nezbývá mu moc jiného, než demokracii omezovat, tedy brát lidem právo výměnu provést. „To samé dělá maďarský premiér Viktor Orbán. V tuto chvíli už téměř není odstranitelný demokratickou cestou.“
„Orbán to tak chce, potřebuje to, chce se držet u moci a ví, že jinou možnost nemá. Kdyby nedělal změny, které dělá, a nebetonoval moc ve svých rukou, dříve či později by ho lidé měli dost a zvolili by někoho jiného,“ popisuje obcházení demokracie totalitními kroky Jan Moláček.
Co očekává Jan Moláček od nadcházejících prezidentských voleb? A co si myslí o neschopnosti pražského magistrátu dohodnout se na vedení české metropole? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus!
Související
-
Putin ve své propagandě zavádí vědecký socialismus. Moderním Rusům se tohle líbit nebude
Aby ruský prezident Vladimir Putin přestál válku na Ukrajině, chce zvýšit vojenské a bezpečnostní výdaje. Naopak do oblasti školství a infrastruktury má jít peněz míň.
-
Car, Stalin, nebo Putin? Neexistující Sovětský svaz by měl už sto let
30. prosince 2022 si připomínáme sto let od zrodu Sovětského svazu, tedy obřího soustátí, ale ještě spíš koloniální říše, která se stala hlavním vítězem 2. světové války.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.