Car, Stalin, nebo Putin? Neexistující Sovětský svaz by měl už sto let

3. prosinec 2022

Téma Plus

30. prosince 2022 si připomínáme sto let od zrodu Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), tedy obřího soustátí, ale ještě spíš koloniální říše, která se postupem času stala hlavním vítězem 2. světové války a poté i jednou ze dvou celosvětových supervelmocí. Jejím hlavním soupeřem na takříkajíc opačném pólu byly přirozeně Spojené státy americké, a to víceméně až do nástupu Michaila Gorbačova.

Vzniku SSSR zajisté předcházel Leninův sen o světové proletářské revoluci a globálním proletářském internacionalismu, u jehož zrodu měl právě Sovětský svaz stát. Důkazem budiž i první hymna komunistického mamutího soustátí Internacionála.

Čtěte také

Zaostřeno na moderní dějiny. Rok 1991, kdy se rozpadal Sovětský svaz

Následovala desetiletí mohutnění Sovětského svazu, ale také tvrdé kolektivizace zemědělství a neméně tvrdé industrializace země.

Vše se dělo hlavně zásluhou všemocného diktátora Josifa Stalina, kterého z čela komunistického impéria na počátku roku 1953 odvolala až smrt.

Období po obávaném diktátorovi se odehrávalo především ve znamení dvou jmen – Nikita Chruščov a Leonid Brežněv. Možná důležitější byl v konečném účtování zřejmě Brežněv, který v čele SSSR stál skoro dvě desetiletí.

Čtěte také

Stalin versus Trockij: Diktátorem může být pouze jeden

Po třech po sobě rychle následujících úmrtích gerontokratických soudruhů Brežněva, Andropova a Černěnka jejich soudruzi zatím přeživší pochopili, že takhle to dál nepůjde a k moci bude třeba pustit mladší generaci.

Do funkce generálního tajemníka se tak dostává Michail Gorbačov, postava pro v té době už opravdu skomírající Sovětský svaz vyloženě osudová. Když ten v nejvyšší funkci skončil, byl to i konec SSSR.

Po pádu Sovětského svazu jsme až dodnes svědky snahy o alespoň částečnou obnovu něčeho, co by zhynulý kolos alespoň vzdáleně připomínalo.

Vzápětí tedy přišlo Společenství nezávislých států, které ovšem nikdy fakticky nefungovalo – a pak už Putin, který se definitivně vrací k politice historické ruské teritoriální rozpínavosti a vlády pokud možno jedné ruky. Samozřejmě té jeho.

Víc v audiu pořadu Téma Plus.

autor: Libor Dvořák

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Michail Suslov. Komunistický ideolog, kterého potřebovali Stalin, Chruščov i Brežněv

Jak se stát nepostradatelným pro moskevské diktátory? Ve druhé polovině 20. století stačilo Michailu Suslovovi znát všechny „svaté“ texty Marxe a Lenina a umět je vykládat.

Přehrát
Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič?

Jakou tradici má Rusko ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.

Přehrát
Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla, myslí si skladatel Kadeřábek

„Téma zla je nevyčerpatelné, věčné a diskutuje se o něm vlastně latentně. Ve vzduchu je neustále,“ myslí si skladatel Jiří Kadeřábek.

Přehrát