Státní bezpečnost spolupracovala i s psychotroniky. Jeden chtěl atomový hřib „mentálně odfouknout“ na území nepřítele

19. duben 2025

Nahlížet do zakódovaných sejfů, číst dopisy v zalepených obálkách, nebo dokumenty, které leží až stovky kilometrů daleko, nahlížet do myšlenek lidí nebo dokonce tyto myšlenky ovládat. Tak jistě vypadá sen nejedné zpravodajské služby. Československá Státní bezpečnost se pokusila o jeho naplnění, a to s pomocí psychotroniků.

Psychotronika, nebo také parapsychologie měla v českých zemích docela dlouhou tradici. Jak  vysvětluje Petr Kalač z Dokumentačního centra českého hermetismu, první společnosti, které se věnovaly telepatii, jasnovidectví, telekinezi apod., vznikaly hned po založení samostatného Československa. 

Čtěte také

Po okupaci v roce 1939 byly všechny zakázány a po válce se už neobnovily. Přesto mnozí jednotlivci ve svém výzkumu pokračovali i po únoru 1948. Zpravidla se vymezovali vůči okultismu a všechno se snažili vysvětlovat vědecky. Tvrdili, že za nimi stojí dosud neprobádaná energie, která vychází z člověka, konkrétně z jeho mysli. Označovali ji třeba jako mentální energie, bioenergie a tak dál. 

Podobní badatelé se vyskytovali také v Sovětském svazu, kde s některými z nich spolupracovala státní moc. Například při pokusech na dálku přečíst plány amerických vědců, kteří zkoumali jádro a zbraně. 

Československým orgánům chvíli trvalo, než se odhodlaly parapsychology podobným způsobem využít. Nejdřív je jen sledovali. 

Mimosmyslové vnímání

V archivech se dochoval svazek na Milana Rýzla, biochemika, pracovníka Československé akademie věd, který se zajímal zejména o mimosmyslové vnímání. StB zajímaly především jeho bohaté kontakty se západními parapsychology, ale také jeho pokusy navázat vztahy se sovětskými badateli. 

Čtěte také

Stejně jako Rýzl byl v hledáčku StB i Vojenské kontrarozvědky Zdeněk Rejdák. Humanitně vzdělaný muž, zaměstnaný na sociologickém oddělení Vojenskopolitické akademie Klementa Gottwalda. I on se podle všeho parapsychologií zabýval. Zároveň vědomě a dobrovolně spolupracoval s estébáky, a to až do pádu komunistického režimu.

Donášel na kolegy z akademického prostředí a informoval státní bezpečnost o zahraničních parapsycholozích, se kterými byl v kontaktu a kteří jezdili do Československa. 

V roce 1973 se Rejdákovi dokonce podařilo zorganizovat první mezinárodní parapsychologickou konferenci a zřídit zvláštní psychotronické pracoviště – v jeho čele stál až do 90. let. 

Psychotronik Pavlita

Skutečně úzkou spolupráci StB navázala s psychotronikem Robertem Pavlitou, který pracoval na využití tzv. bioenergie. Státní bezpečnost mu proto poskytla laboratoř, kde by mohl své pokusy dotáhnout do zdárného konce. Po několika měsících, které nepřinesly žádné zvláštní výsledky, nakonec celou akci nazvanou Mefisto utnula odborná komise pod vedením dvou sovětských fyziků. 

Čtěte také

Tím ale námluvy psychotroniků s bezpečnostními orgány neskončily. Kuriózní příklad uvádí badatel Jaroslav Mareš, kterému se dostala do ruky tištěná podoba přednášky z roku 1987 na téma využití psychotroniky v armádě.

Přednášející byl pracovník Výzkumného leteckého útvaru v Kbelích. Hovořil o tom, že psychotronici by mohli pomocí čtení myšlenek zjišťovat plány nepřítele, ovlivňovat jeho duševní kondici a odhodlanost k boji.

Také dálkově ničit nepřátelskou výzbroj a dokonce netradičně využívat jaderné zbraně. A to tak, že Československá lidová armáda by na svém vlastním území odpálila jadernou zbraň a psychotronici by působením mentální síly atomový hřib „odfoukli“ nad území nepřítele. 

Víc si poslechněte v dalším díle cyklu Co je ještě normální? Téma Plus připravila Veronika Kindlová.

Spustit audio

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.