Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič?
Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.
Jako první se doslova po pár letech vinou těžké nevyléčitelné nemoci musel s nejvyšším úřadem v zemi rozloučit sám zakladatel sovětského státu Vladimir Iljič Lenin.
Čtěte také
Mimo jiné tak učinil formou slavné „závěti“ z přelomu let 1922 až 1923, v níž zcela jasně vyslovil názor na to, že by se snad jeho nástupcem měl stát Josif Vissarionovič Stalin – v žádném případě! Ten se jím ovšem přesto stal a vytvořil hrůzovládu, která trvala až do jeho smrti v roce 1953 a stála životy mnoha milionů sovětských občanů.
Přichází čas Nikity Chruščova, jeho odhalení kultu osobnosti a období tání, které ovšem dlouho nevydrželo: sám Chruščov byl roku 1964 svými soudruhy svržen za údajný „voluntarismus“ a odsouzen do role pouhého „důchodce celosvazového významu“.
Od bratrské pomoci k perestrojce
K moci se tak dostává Leonid Brežněv. Výsledkem jeho sedmnáctileté vlády, kořeněné poskytováním bratrské pomoci, je nakonec příslovečné „období stagnace“.
Čtěte také
Po jeho smrti v roce 1982 v rychlém sledu po sobě umírají ještě dva generálnětajemničtí starci, Jurij Andropov a Konstantin Černěnko, a tak se k moci dostává Michail Gorbačov.
Ten svůj národ i celý svět zaskočí glasností a perestrojkou, ale také jasným odklonem od dosavadního bolševismu – na což doma ošklivě doplatí a za což je dodnes i jako devadesátiletý vystaven nelásce většiny Rusů.
Co přijde po Putinovi?
Hlavní vítěz nad Gorbačovem, Boris Jelcin, každopádně provedl zemi „drsnými devadesátkami“, kdy země stála před nutností dalekosáhlých politických i ekonomických reforem, ke kterým se Gorbačov neodhodlal.
Čtěte také
Ty se přinejmenším zčásti zdařily – a přesto se dnes hodně přemítá o tom, zda byl Jelcin opravdu reformátor, anebo spíš člověk, který nakonec na přelomu století přivedl k moci dnešní putinokracii, čímž ve výsledku Rusko srazil o desítky let zpátky.
Nu a dnes? Dnes stojíme před stále naléhavější otázkou, co přijde právě po Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, jehož éra se možná trochu zdráhavě, ale přece jen chýlí ke konci.
O proměnách na vrcholu sovětské a ruské státní moci v posledních sto letech mluvíme v pořadu Téma Plus s Danielou Kolenovskou, Petrou Procházkovou, Milanem Dvořákem, Petrem Hlaváčkem a Jaroslavem Šimovem. (Repríza)
Související
-
Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla, myslí si skladatel Kadeřábek
„Téma zla je nevyčerpatelné, věčné a diskutuje se o něm vlastně latentně. Ve vzduchu je neustále,“ myslí si skladatel Jiří Kadeřábek.
-
Jak Brežněv v roce 1973 málem rozpoutal jadernou válku
Nedávno odtajněné dokumenty ukazují, že sovětský vůdce Leonid Brežněv v posledních dnech izraelsko-arabské jomkipurské války v roce 1973 málem rozpoutal jaderný konflikt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
