Světlana Allilujevová se stala doživotní vězeňkyní svého otce Stalina i Sovětského svazu
Říká se, že člověk může utéct před ledasčím, ale nikdy sám před sebou. Platí to i o ženě, která se celý život snažila zbavit svého otce, aby nakonec zjistila, že to nejde – že ji provází, kamkoliv se hne. Tou ženou byla Světlana Allilujevová a jejím otcem Josif Stalin.
Na Západě se o Stalinově dceři začalo hovořit až od jara 1967, kdy se nečekaně objevila v New Yorku. To už jí bylo 41 let.
Okolnosti jejího odchodu do exilu jsou pozoruhodné: v Sovětském svazu žila velmi neuspořádaným osobním životem, ve kterém, ještě i za života přísného otce, vystřídala řadu partnerů.
Tím posledním byl indický občan Brandžéš Sinh, se kterým se seznámila v nemocnici v Kuncevu v roce 1963. Svatbu Stalinovy dcery s Indem tehdejší vrcholná sovětská „trojka“– Brežněv, Kosygin a Mikojan – zakázala, žili proto spolu v Sovětském svazu.
Tam také Sinh koncem října 1966 zemřel a Světlana si na Brežněvovi vymohla alespoň to, že splní partnerovo poslední přání a odjede do Indie, kde rozptýlí jeho popel v posvátné Ganze.
Byla to její vůbec první cesta za hranice SSSR. Když se měla v březnu 1967 vrátit, odešla na americké velvyslanectví v Dillí a požádala o azyl. Po počátečním šoku – když Američanům došlo, s kým hovoří – šlo všechno rychle: během několika hodin byla přepravena do Švýcarska a 21. dubna 1967, na „narozeniny“ Vladimíra Iljiče Lenina, přistála v New Yorku.
Žít v Sovětském svazu nedokázala
Světlana vydala několik knížek, ve kterých otevřeně a kriticky psala o svém otci. Jen za první dvě z nich vydělala pět milionů dolarů.
Vztah k otci musel být bolestivý – hovořila o něm jako o chladnokrevném a paranoidním, zároveň jej stále svým způsobem měla ráda. Říkala o sobě, že je jeho „doživotním vězněm“.
Řadu let byla za mořem sledována FBI. Agenti se obávali, že se ji pokusí kontaktovat KGB. Allilujevové se stýskalo po dětech, které nechala v Sovětském svazu, takže se tam v roce 1984 vrátila.
Žít v komunisty ovládané zemi ale nedokázala a po dvou letech se – se souhlasem Michaila Gorbačova – směla vrátit do USA. V roce 1990 přesídlila do Velké Británie, kde žila zcela nemajetná v ubytovně pro bezdomovce. Dožila opět v USA, zemřela v 85 letech na rakovinu.
Jaké bylo postavení diktátorovy dcery ve stalinském Sovětském svazu? A jaký pohled do zákulisí stranické špičky nabízejí její knížky? Nejen o tom bude v pořadu Portréty hovořit historik Jan Adamec.
Související
-
Život Olgy Havlové. Výjimečný osud ženy, která dělala víc než to, že stála po boku Václava Havla
Je to čtvrt století od chvíle, kdy odešla Olga Havlová. Mnohé z toho, co Václavu Havlovi připisujeme, by se možná vůbec nezrodilo – nebýt jí. Více v knize Pavla Kosatíka.
-
Čekání u úmrtního lože Stalina aneb Příběh o politické sebevraždě
Okolnosti smrti sovětského diktátora Stalina jsou sice dnes už vyjasněny – velká míra utajení Stalinova úmrtí ale způsobila, že se o jeho příčinách dodnes spekuluje.
-
Chlapec z lidu, který byl na „správné“ straně. Z případů majora Zemana je paradoxní kultovní dílo
Legendární normalizační televizní seriál 30 případů majora Zemana má mnoho příznivců dodnes. Vedle recesistů jsou to i vážní fanoušci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
