Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla, myslí si skladatel Kadeřábek

3. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Kadeřábek, host pořadu Hovory

Národní divadlo si u něj objednalo operu o pražském pomníku sovětského diktátora Josifa Stalina. Dostalo název Žádný člověk. „Kdyby to byla opera jen o Stalinovi, tak by asi vypadala trochu jinak,“ říká skladatel Jiří Kadeřábek v pořadu Hovory. „Další postavy jsou sochař Otakar Švec a jeho žena. Ke konci je tam pak abstraktní entita, která se sestává z historie, z utopické společnosti. A přišly na řadu i inspirace filmy, jako je Kubrickova Vesmírná odysea nebo Planeta opic.“

Stalin, tedy muž s velkým knírem, je pro většinu světa zosobněním zla 20. století. „Téma zla je nevyčerpatelné, věčné a diskutuje se o něm vlastně latentně. Ve vzduchu je neustále,“ myslí si skladatel.

Čtěte také

„Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla. Není to jen zlo, ale ještě specifická forma zla. Viz Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti, kde je fascinující prvek tohoto románu zasazený do přediva, které je mimochodem naprosto sofistikované, rafinované, šokující,“ dodává Kadeřábek.

Nikdo z autorů se ale primárně nesnaží o podávání historických informací.

„Spíš naopak, především libretistka a režisérka opery Katharina Schmitt s dramaturgem Lukášem Jiřičkou se snažili o dosazení dodatečných informací do kontextu znalostí, u kterých předpokládáme, že je divák zná.“

Než je dějiny semlely

Tragikomickou postavou je pak samotný autor Stalinova pomníku Otakar Švec.

„On i jeho žena jsou také jen lidé. Přestože to byl progresivní, zajímavý umělec, tedy ještě před tím, než zvítězil v nešťastné soutěži. Když se ale podíváte do historie, tak to stejné najdete nejen u umělců, ale i jiných významných osobností, které dějiny semlely. Buď se umazali, nebo je to zlo úplně zabilo, jako v případě sochaře Švece,“ dodává hudební skladatel Jiří Kadeřábek.

Jiří Kadeřábek, host pořadu Hovory

Jiří Kadeřábek

Skladatel komponoval na rezidenčním pobytu v  Paříži, skládal pro orchestr BBC, studoval na Královské konzervatoři v Haagu, působil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, uvedl svou skladbu pro Muzeum moderního umění v New Yorku, cestoval po Číně a uváděl tam své skladby. Pro tuzemskou první scénu, Národní divadlo v Praze, napsal operu o sovětském diktátorovi Stalinovi.

Celý rozhovor Petra Viziny najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, proč Jiří Kadeřábek cestoval po Číně a uváděl tam své skladby.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související