Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla, myslí si skladatel Kadeřábek
Národní divadlo si u něj objednalo operu o pražském pomníku sovětského diktátora Josifa Stalina. Dostalo název Žádný člověk. „Kdyby to byla opera jen o Stalinovi, tak by asi vypadala trochu jinak,“ říká skladatel Jiří Kadeřábek v pořadu Hovory. „Další postavy jsou sochař Otakar Švec a jeho žena. Ke konci je tam pak abstraktní entita, která se sestává z historie, z utopické společnosti. A přišly na řadu i inspirace filmy, jako je Kubrickova Vesmírná odysea nebo Planeta opic.“
Stalin, tedy muž s velkým knírem, je pro většinu světa zosobněním zla 20. století. „Téma zla je nevyčerpatelné, věčné a diskutuje se o něm vlastně latentně. Ve vzduchu je neustále,“ myslí si skladatel.
Čtěte také
„Stalin je z nějakého důvodu naprosto fascinujícím zosobněním zla. Není to jen zlo, ale ještě specifická forma zla. Viz Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti, kde je fascinující prvek tohoto románu zasazený do přediva, které je mimochodem naprosto sofistikované, rafinované, šokující,“ dodává Kadeřábek.
Nikdo z autorů se ale primárně nesnaží o podávání historických informací.
„Spíš naopak, především libretistka a režisérka opery Katharina Schmitt s dramaturgem Lukášem Jiřičkou se snažili o dosazení dodatečných informací do kontextu znalostí, u kterých předpokládáme, že je divák zná.“
Než je dějiny semlely
Tragikomickou postavou je pak samotný autor Stalinova pomníku Otakar Švec.
„On i jeho žena jsou také jen lidé. Přestože to byl progresivní, zajímavý umělec, tedy ještě před tím, než zvítězil v nešťastné soutěži. Když se ale podíváte do historie, tak to stejné najdete nejen u umělců, ale i jiných významných osobností, které dějiny semlely. Buď se umazali, nebo je to zlo úplně zabilo, jako v případě sochaře Švece,“ dodává hudební skladatel Jiří Kadeřábek.
Jiří Kadeřábek
Skladatel komponoval na rezidenčním pobytu v Paříži, skládal pro orchestr BBC, studoval na Královské konzervatoři v Haagu, působil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, uvedl svou skladbu pro Muzeum moderního umění v New Yorku, cestoval po Číně a uváděl tam své skladby. Pro tuzemskou první scénu, Národní divadlo v Praze, napsal operu o sovětském diktátorovi Stalinovi.
Celý rozhovor Petra Viziny najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, proč Jiří Kadeřábek cestoval po Číně a uváděl tam své skladby.
Související
-
Světlana Allilujevová se stala doživotní vězeňkyní svého otce Stalina i Sovětského svazu
Říká se, že člověk může utéct před ledasčím, ale nikdy sám před sebou. Platí to o ženě, která se celý život snažila zbavit svého otce. Tou ženou byla Světlana Allilujevová.
-
Čekání u úmrtního lože Stalina aneb Příběh o politické sebevraždě
Okolnosti smrti sovětského diktátora Stalina jsou sice dnes už vyjasněny – velká míra utajení Stalinova úmrtí ale způsobila, že se o jeho příčinách dodnes spekuluje.
-
Miloš Šenkýř: Odstranění Koněva? V tuzemsku máme i Staliny
V České republice máme portrét někdejšího sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina, který chráníme podle stejných pravidel jako korunovační klenoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
