Učitelé spěchají, chtějí naučit a plnit plány. Čas na čtení dětí jim už nezbývá, míní lektorka a kantorka Kovaříková

„Tím se mimo jiné rozvíjí čtenářská kultura školy a také dětem ukazujeme, jak důležité je mít na čtení čas. Protože učitelé mají pořád pocit, že musí někam spěchat, něco naučit, plnit plány, ale tomu času na čtení příliš nedávají,“ uvažuje.

Čtěte také

Matematika se možná učí hodně, ale nemyslím, že dobře, říká senátor Růžička

„Současná čtenářská gramotnost se pohybuje. Mezinárodní organizace dokonce zjistili, že v současnosti, když držíte mobil a projíždíte streamy na Twitteru, Instagramu apod., tak toho přečtete poměrně hodně. Zároveň ale musíte velmi rychle vnímat informace, rychle je hodnotit a zjišťovat, jestli jsou pravdivé, nepravdivé a jestli je důvěryhodný i ten člověk, který je prezentuje.“

„Takže místo toho, abychom četli, hlouběji se ponořili se do knížky, čteme velmi rychle a rychle hodnotíme, na což jsme předtím až takový důraz nekladli. A tady je problém v tom, že se tomu úplně ve výuce příliš nevěnujeme. Další problém je i v tom, že takovéto čtení probíhá na malém mobilu, resp. na malé obrazovce.“

Dnes čteme jinak

„Když se pak ptám učitelů a dětí, co raději čtou, téměř všichni sáhnou po fyzické knize, časopisu. Potřebují ho mít v rukou, protože člověk se v knize orientuje mnohem líp. Také si pamatuje řádky, na kterých informace je, a má tak zafixovanou kotvu na stránce.“

Čtěte také

Jak učit o dezinformacích? Nemoralizovat, vytvářet diskuzi a fake news objevovat hrou

„Když pak čtete elektronické texty, tato kotva vlastně zmizí a pak ji špatně hledáte. Sice máte různé navigační prostředky, máte menu, prokliky – kdy člověk rychle proklikává z jednoho místa na druhé, a přitom ale zase ty informace mezi sebou mísí a musíme je opět velmi rychle propojovat. Spousta učitelů mi potvrzuje, že častěji čte elektronické texty, ale raději má ty fyzické. Je tady tak rozpor, a my se musíme najednou naučit jiný způsob čtení,“ nabádá učitelka a lektorka Kovaříková.

Jako lektorka pak dodává: „Každý učitel má co říct svému kolegovi – a přála bych nám víc času pro sebevzdělávání a sdílení zkušeností. Učitel je dnes příliš zavalený v rychlém běhu školního roku.“

Kovaříková pochází z učitelské rodiny a své povolání vnímá jako přirozené vyústění toho, co ji vždy zajímalo.

Celé Hovory Markéty Vozkové najdete v audiozáznamu.