Uměním lze vysvětlit zlomky nebo krevní oběh. Učit s umělcem pomáhá kantorům vnímat třídu jinak
Kultura a umění mohou mladou generaci nejen inspirovat, ale také rozvíjet klíčové dovednosti. Jak je můžeme zapojit do výuky ve školách? „Umění je jazyk, kterým se snažíme zkoumat a bádat,“ říká Zuzana Demlová, autorka kreativních vzdělávacích projektů. Podle ní spolupráce umělců a učitelů vrací pedagogům radost z práce a dětem nabízí nové pohledy na předměty, jako je matematika nebo přírodověda.
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: Barbora Škaloudová z platformy uMĚNÍM, koordinátorka vzdělávacích programů Kunsthalle Praha a spoluorganizátorka Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání (nebo festivalu FUK); Zuzana Demlová, koordinátorka projektů Jihlava mi není fu(c)k nebo Škola tančí
Umění a kulturu je možné využít ve školství jako nástroj pro rozvoj dovedností i jako způsob, jak přemýšlet o budoucnosti.
„Říká se tomu future thinking. Tedy to, jakým způsobem si mladí kladou otázky, které se málokdy ve škole zodpoví. Přijde mi, že síla organizací, které se věnují kreativnímu vzdělávání, je v tom, že mají prostor se s dětmi zabývat důležitými otázkami a poskytovat různé možnosti řešení. Ve školách na to není dostatek prostoru,“ upozorňuje Barbora Škaloudová z platformy uMĚNÍM.
Čtěte také
Doplňuje, že školy a veřejnost mohou najít inspiraci na Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, kde programy kreativního vzdělávání představí desítky organizací.
„Kategorie nejsou klasicky zaměřené jen na výtvarnou a hudební výchovu, ale jsou také hodně mezioborové,“ přibližuje. Na akce zve také web Mapa uMĚNÍM.
Tanec se zlomky
O benefitech zapojení umění do výuky hovoří v podcastu Reparát také Zuzana Demlová, která stojí za řadou projektů kreativního vzdělávání jako například Jihlava mi není fu(c)k nebo Škola tančí.
„U českých dětí kreativita klesá. Zapojit se přitom dá i do předmětů, jako je matematika nebo přírodověda. Projekty, které děláme, jsou ve spolupráci s učiteli všech předmětů. Umění je jazyk, kterým se snažíme vyjadřovat, zkoumat a bádat,“ říká.
Propojení dvou zdánlivě spolu nesouvisejících disciplín uvádí na příkladu tance a matematiky.
„Jedna tanečnice spolupracovala se základní školou na hodinách matematiky a řešila s dětmi zlomky. Ty na svém těle hledaly, kde se dělí na poloviny, na třetiny. Pohybovaly se v prostoru na rytmus a řešily, jak prostor mohou rozdělit. Děti to zažily a viděly příklad, jak si zlomky představit skrze hudbu, pohyb a emoční zapojení,“ vyzdvihuje.
Čtěte také
Během některých projektů učitelé spolupracují s umělci. Ti se od sebe navzájem učí a předávají si znalosti.
„Velké množství pedagogů je podle průzkumů vyhořelých. Po našich projektech s umělci nám učitelé často říkají, že jim to vrátilo radost do práce. Ve třídě mají partnera, takže učitel může poodstoupit, pozorovat svoji třídu, nějak ji reflektovat a vnímat z jiného úhlu pohledu,“ doplňuje Demlová.
A doporučuje navštívit festival umění, kreativity a vzdělávání FUK, který probíhá po celé republice a propojuje děti, rodiče a učitele s umělci a odborníky.
Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku.
Související
-
Well-being učitelů začíná u drobností jako tiskárna a káva. Důležitá je respektující komunikace
Učitelka Pavlína Moravcová na debatě Reparátu připomněla, že na své duševní zdraví by měl kantor dbát už od začátku profesní kariéry. Jinak ho tisíce povinností zahltí.
-
Jak vybrat střední školu? Hledejte, v čem je dítě výjimečné
Zaměřit pozornost na to, co se dítěti daří, může ovlivnit výběr střední školy i jeho pozdější pracovní úspěchy. Hosté reparátu diskutují o tom, jak využít potenciál dětí.
-
Cílem hodnocení je formovat, ne držet v šachu známkami, vysvětluje expert
Reparát hostí Karla Starého z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michala Orsága ze vzdělávací organizace Edukační laboratoř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.