Uměním lze vysvětlit zlomky nebo krevní oběh. Učit s umělcem pomáhá kantorům vnímat třídu jinak

9. prosinec 2024

Kultura a umění mohou mladou generaci nejen inspirovat, ale také rozvíjet klíčové dovednosti. Jak je můžeme zapojit do výuky ve školách? „Umění je jazyk, kterým se snažíme zkoumat a bádat,“ říká Zuzana Demlová, autorka kreativních vzdělávacích projektů. Podle ní spolupráce umělců a učitelů vrací pedagogům radost z práce a dětem nabízí nové pohledy na předměty, jako je matematika nebo přírodověda.

Moderace: Daniela Vrbová
Editace: Markéta Vozková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody: Barbora Škaloudová z platformy uMĚNÍM, koordinátorka vzdělávacích programů Kunsthalle Praha a spoluorganizátorka Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání (nebo festivalu FUK); Zuzana Demlová, koordinátorka projektů Jihlava mi není fu(c)k nebo Škola tančí

Umění a kulturu je možné využít ve školství jako nástroj pro rozvoj dovedností i jako způsob, jak přemýšlet o budoucnosti.  

„Říká se tomu future thinking. Tedy to, jakým způsobem si mladí kladou otázky, které se málokdy ve škole zodpoví. Přijde mi, že síla organizací, které se věnují kreativnímu vzdělávání, je v tom, že mají prostor se s dětmi zabývat důležitými otázkami a poskytovat různé možnosti řešení. Ve školách na to není dostatek prostoru,“ upozorňuje Barbora Škaloudová z platformy uMĚNÍM.

Čtěte také

Doplňuje, že školy a veřejnost mohou najít inspiraci na Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání, kde programy kreativního vzdělávání představí desítky organizací. 

„Kategorie nejsou klasicky zaměřené jen na výtvarnou a hudební výchovu, ale jsou také hodně mezioborové,“ přibližuje. Na akce zve také web Mapa uMĚNÍM.

Tanec se zlomky

O benefitech zapojení umění do výuky hovoří v podcastu Reparát také Zuzana Demlová, která stojí za řadou projektů kreativního vzdělávání jako například Jihlava mi není fu(c)k nebo Škola tančí.

„U českých dětí kreativita klesá. Zapojit se přitom dá i do předmětů, jako je matematika nebo přírodověda. Projekty, které děláme, jsou ve spolupráci s učiteli všech předmětů. Umění je jazyk, kterým se snažíme vyjadřovat, zkoumat a bádat,“ říká.

Propojení dvou zdánlivě spolu nesouvisejících disciplín uvádí na příkladu tance a matematiky.

„Jedna tanečnice spolupracovala se základní školou na hodinách matematiky a řešila s dětmi zlomky. Ty na svém těle hledaly, kde se dělí na poloviny, na třetiny. Pohybovaly se v prostoru na rytmus a řešily, jak prostor mohou rozdělit. Děti to zažily a viděly příklad, jak si zlomky představit skrze hudbu, pohyb a emoční zapojení,“ vyzdvihuje.

Čtěte také

Během některých projektů učitelé spolupracují s umělci. Ti se od sebe navzájem učí a předávají si znalosti.

„Velké množství pedagogů je podle průzkumů vyhořelých. Po našich projektech s umělci nám učitelé často říkají, že jim to vrátilo radost do práce. Ve třídě mají partnera, takže učitel může poodstoupit, pozorovat svoji třídu, nějak ji reflektovat a vnímat z jiného úhlu pohledu,“ doplňuje Demlová.

A doporučuje navštívit festival umění, kreativity a vzdělávání FUK, který probíhá po celé republice a propojuje děti, rodiče a učitele s umělci a odborníky.

Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku.

autoři: Daniela Vrbová , ano
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.