Feminismus mi asi byl vždy vlastní, jen jsem se k němu napřímo nehlásil, přiznává herec Marek Adamczyk

14. duben 2025

„Asi feministou jsem, ale nikdy jsem se k tomu explicitně nehlásil. Nikdy jsem si tuto nálepku nedával. A když jsem pak i během zkoušení Rande s feministou zjišťoval, co to doopravdy feminismus je, odpověděl jsem si, že feminista opravdu docela jsem,“ říká herec Marek Adamczyk. V divadla Ungelt hraje trojroli, podobně jako herečka Barbora Poláková, a to v přes dvě hodiny dlouhé romantické komedii.

Děj začíná ve chvíli, kdy mladý muž poklekne před svou dívkou a chce jí požádat o ruku – před samotnou žádostí se ale začne omlouvat za patriarchát, nebo za to, že dodržuje tradice.

Čtěte také

„Až dosud feminismus pro mě nebylo velké téma, ale když o tom přemýšlím, a přehrávám si, jaké hodnoty mám a jak jsem vždy o ženách uvažoval nebo jak jsem se k nim choval, mám pocit, že feminismus je něco, co je mi poměrně vlastní,“ uvažuje herec. 

„Bez ohledu na romantické vztahy mě vždy bylo ve společnosti žen dobře a vždy jsem pociťoval potřebu dát ženám nějak vyniknout – ale ony samozřejmě mohou vyniknout samy,“ zpřesňuje Adamczyk. „Jde o to, mít potřebu empatie a vnímat i ženskou energii,“ dodává. 

Čtěte také

„Ženské hodnoty – nekonfliktní komunikace, starost o rodinu, sociální kontakt apod. – ty jsou velké a je si jich třeba považovat,“ říká.

„Model muž-žena je jen zjednodušením komplikovaných vztahů. Empatie se dá vycvičit – třeba tím, že dáme váhu i těm pocitům, které má ten druhý, přestože jim třeba nerozumíme, ale dokážeme je respektovat,“ uzavírá Marek Adamczyk. 

Jak se herec inspiruje prací svého dědečka-dramaturga? Poslechněte si celé Hovory Michaela Rozsypala v audiozáznamu, dozvíte se víc.

 

autoři: Michael Rozsypal , lup

    Související