Psychologů je málo, ale výuka nových odborníků nemůže být masová, myslí si psycholožka Niederlová
„Všichni víme, že se na dětského psychologa čeká několik měsíců. Mladí lidé se teď často potýkají s problémy, které třeba za mého mládí nebyly, nebo byly, ale moc se o nich nemluvilo,“ uvažuje psycholožka Markéta Niederlová. Spolu s kolegy na Metropolitní univerzitě Praha teď založila novou katedru psychologie, o kterou škola usilovala dlouhých deset let.
„Na druhou stranu – náš obor je specifický, protože máme spousty setkání se studenty, a to formou seminářů, diskusí, workshopů, vykonávání praxe, kterou mají v rámci studia povinnou. Takže není možné, aby psychologie byla nějaká masová záležitost. Asi by to bylo i na úkor kvality,“ doplňuje v pořadu Hovory.
Čtěte také
A k tomu, aby výuka byla kvalitní, musí mít i kvalitní učitele. Když Niederlová vzpomíná na vlastní 23leté působení na Katedře psychologie FF Univerzity Karlovy, říká, že k nim ročně hlásilo klidně i tisíc studentů, přijato bylo pak asi 400.
„Takže si pak představte, že učitel učí, ale taky je musí vyzkoušet. Musí přečíst všechny seminární práce, vést je k bakalářské práci, k diplomní práci. A to není jednoduché,“ popisuje.
Psychologické testy budoucích policistů
Psycholožka Niederlová pracovala několik let i jako policejní psycholožka a krizový intervent Policejního prezidia ČR. Přestože se lidí na pozici policistů nehlásí málo, jen asi půlka projde testováním. „A kritérií je daleko víc. Třeba se snažíme mapovat i případnou psychopatologii nebo nežádoucí osobnostní rysy.“
Čtěte také
„Pak máme kritérium sociální vyzrálosti, kritérium nepřítomnosti agresivních projevů apod. Takže nejde jen o to projít testy, protože pak následuje minimálně hodinový rozhovor s psychologem,“ popisuje.
„A pokud zjistíme výrazné nedostatky – ať už je to v otázce intelektu, kognitivních schopností, nebo objevíme osobnostní patologii, tak to pak v přijetí takového adepta hraje roli,“ doplňuje.
„Z mého pohledu je pak také trochu vyvíjený tlak na to, aby psychologové pouštěli do služebního poměru víc uchazečů. To znamená, aby možná zmírnili kritéria přijímání. Ale proč teď máme málo policistů je podle mě spojeno spíš s tím, jak málo je práce policistů finančně podhodnocena,“ dodává svůj názor.
Psycholožka pomáhala i lidem, kteří zažili střelbu na filozofické fakultě. To, jak to sama hodnotí, najdete v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Tatiana Čabáková.
Související
-
Ústní kolo přijímaček je brutál, z tisíce uchazečů se vybírá 60 lidí, říká absolventka psychologie
Jak se studuje psychologie? „Je to studium na pomezí filosofie, medicíny, přírodních a humanitních věd,” říká absolventka Katedry psychologie na FFUK Magdalena Rausová.
-
Psychologie je z větší části šamanismus, říká Jeroným Klimeš
„Jako farář bych byl hodně špatný. Nechtěl bych řídit lidi a organizovat farní život. Bavilo by spíše k lidem promlouvat. Vždycky bych udělal své kázání, a potom si...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.