Stalin versus Trockij: Diktátorem může být pouze jeden

19. leden 2019
03177821.jpeg

Mocenské střetnutí mezi Stalinem a Trockým by se dalo také převést na orwellovskou otázku: Kuliš nebo Napoleon?

Proslulá novela britského spisovatele George Orwella Farma zvířat vypráví o povstání domácího zvířectva proti zlému pánovi. Povstání vedou prasata, která mají zpočátku dva vůdce: Napoleona a Kuliše. Jejich vlastnosti a počínání jsou popsány tak, že alegorie je poměrně průhledná a je s podivem, že Farma zvířat ještě stihla v roce 1946 vyjít česky.

V pořadu hovoří historik Karel Richter, autor knihy Stalin nebo Trockij? Vražedná rivalita moci, která je rovněž citována. Dále pak zazní ukázky (věnované přímo sledovanému střetu) ze Stalinova základního spisu Otázky leninismu a Trockého autobiografie nazvané Můj život. Uslyšíte archivní nahrávky věnované Stalinovým narozeninám, Trockému a trockismu, méně známé záznamy Stalinova hlasu a také ukázky z oslavných písní na Stalina z archivu Českého rozhlasu.

Mocenský střet dvou bolševických vůdců Josefa Vissarionoviče Stalina a Lva Davidoviče Trockého začal vlastně těsně po Velké říjnové revoluci, ještě za Leninova života.

Stalin – špatný řečník a nijak originální myslitel, jakoby neměl oproti charismatickému, výrazně inteligentnímu a skvěle hovořícímu Trockému vůbec šanci. Ovšem pouze na první pohled: ovládl totiž umění nejrůznějších zákulisních machinací, které jsou v totalitním režimu zcela zásadní a pochopil význam stranického aparátu daleko dříve než všichni jeho potenciální konkurenti, Trockého nevyjímaje.

Jejich snad nejznámější odlišné koncepty socialismus v jedné zemi (Stalin) a permanentní revoluce (Trockij) byly v popisovaném mocenském střetu spíše marginální a zvláště Stalinovy kroky na počátku 2. světové války, jejím konci i těsně po něm ukazují, že se vývozu revoluce nejenom nebránil, ale přímo na něm svou politiku stavěl.

Lev Davidovič Trockij

Stalin obratným manévrováním Trockého nejprve mocensky izoloval a oslabil, poté odeslal do vyhnanství v Kazachstánu a nakonec ho v roce 1929 ze Sovětského svazu deportoval.

Později toho zjevně litoval (Trockého exilové analýzy z 30. let jsou pro porozumění utváření totalitního systému v Rusku přínosné), proto ho dal nakonec v roce 1940 v jeho mexickém exilu zavraždit. Šlo jednoznačně o osobní mstu, protože Trockij měl v té době jen velmi malý vliv a pro Stalina namohl být nijak nebezpečný.

Z jeho jména vznikl pojem trockismus, který byl v dominantní linii komunistického hnutí pojímán jako nadávka či přinejmenším jako nálepka čehosi velmi podezřelého.

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý

Související