Putin si nemyslí, že prohrává, ale hrdinsky vzdoruje agresi celého světa. Tak to bude i „prodávat“, uvažuje psychiatr Vevera

24. listopad 2022

Od začátku konfliktu na Ukrajině je to už tři čtvrtě roku a z původně třídenní speciální operace se stala regulérní válka. „Je otázka, jestli to Vladimir Putin skutečně vidí jako prohru – rozhodně ne jako prohru svou, ale generálů, kteří ho zklamali a nesplnili jeho příkazy,“ domnívá se bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera. 

„Putin sice tuto operaci plánoval, ale jeho generálové ji provedli špatně. Podváděli ho a nedostatečně financovali armádu ze zdrojů, které on jim ve své prozíravosti včas přidělil. Nepochybuji, že se na to dívá právě takto,“ dodává.

Nebyl bych překvapen, kdyby si myslel, že výsledek vůbec není prohra, ale vítězství.
Jan Vevera

„Nepochybuji ani o tom, že si Putin nemyslí, že prohrává, ale že hrdinsky vzdoruje agresi celého světa. Naopak bych nebyl překvapen, kdyby si myslel, že výsledek, když uvážíme, že bojuje proti celému světu, vůbec není prohra, ale vítězství. Tak to také asi bude i prodávat,“ uvažuje přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Čtěte také

Vevera také tvrdí, že se osobnost dospělého člověka mění jen mimořádně. „Základy naší osobnosti jsou nejméně z poloviny dané geneticky – jsou to spíš ty rysy temperamentu. Charakterové jsou osvojené výchovou. Myslíme si, že nás nejvíc formují časné zážitky z dětství.“

„Zajímavé je, že všichni máme tendence nadhodnocovat vliv rodičů a podhodnocovat vliv okolí – ale vědecké studie ukazují, že větší vliv na formování naší osobnosti má ta parta na ulici,“ vysvětluje.

Základem ke změně je pak podle psychiatra přiznání si viny. „Přiznám si, že něco dělám špatně, a nemusí jít jen o vinu. Odtud jsou psychologická hesla, podle kterých je krize šance a která ale nemají rádi sociologové. Ale my psychiatři a psychologové, kteří s těmi lidmi musíme pracovat, se snažíme vidět nějakou šanci, a to v tom, že můžeme změnit nějaké naučené vzorce chování, ale k tomu si musíme přiznat, že něco děláme špatně.“ 

Putin vlivem kognitivní disonance nevidí nesoulad mezi přesvědčením a fakty.
Jan Vevera

Psychiatr upozorňuje na další rys Putinovy povahy. Vlivem takzvané kognitivní disonance nevidí nesoulad v poznání.

„Máte nějaké své přesvědčení a fakta jsou proti. Zralý mechanismus pak je, že si to připustíte. Nezralý znamená, že buď kvůli své hlouposti, nebo extrémnímu narcismu nepřiznáte, že jste tu chybu udělali. S tím se pak musíte vyrovnávat, což je kognitivní disonance,“ vysvětluje.

Čtěte také

„Putin ale vlivem kognitivní disonance ten nesoulad nevidí. Vysvětluje si to tak, že nenapadl Ukrajinu, ale brání Rusko před agresí Západu. To je mimochodem jeden z dalších mechanismů zvládání nepříjemných situací, tedy projekce. To, co vám vadí na sobě, vidíte na těch ostatních, což je pro Rusko velmi typické.

„Rusko je přitom agresivní země, která expanduje, stále někoho napadá, ale ve skutečnosti tvrdí, že je všichni ostatní chtějí napadnout. Toto vidím jako velký mechanismus projekce.“

„Michael Žantovský na Plusu říkal, že Putin je podle něj paranoik trpící bludy. Já si s tím dovolím nesouhlasit, protože to nejsou bludy, ale ty mechanismy jsou projekce. Projektuje své obavy do ostatních. Je to opět kognitivní disonance,“ myslí si Jan Vevera.

Celý pořad Barbory Tachecí a Jana Vevery najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související