Je znepokojivé, jak jsme biologicky ochotni zabíjet, říká psychiatr Vevera

8. září 2022

„Překvapuje mě naprostá absence poučení, které si vláda mohla přinést z covidu. Jsme v krizi a vláda dělá úplně stejné chyby,“ říká bývalý armádní psychiatr Jan Vevera. „Sice to byla jiná vláda, ale jasně vidíme tu nepoučitelnost a stejné chyby. Když jsou lidé v krizi – ať už proto, že jim hrozí virus, nebo válka a tuhá zima – tak potřebují jasný plán. Nebo alespoň zdání nějakého plánu,“ dodává přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Kabinet by podle psychiatra měl mít alespoň nějakou vizi, záložní plány a to měl už dávno komunikovat. Musí vysvětlovat své krizové scénáře, aby bylo všem jasné, co nás čeká.  

Čtěte také

„Součástí krizí je několik fází: Napřed je heroická fáze, kdy se všichni semkneme a dáváme peníze ať už na Moravu, Ukrajinu, nebo šijeme roušky. Pak přijde fáze frustrace. Takže to, co nás teď čeká, vláda měla – a mohla – vědět už před půl rokem a měla na to být připravená. Ta minulá vláda už poté přesně věděla, jak má taková komunikace vypadat,“ popisuje psychiatr a dodává, že krizová komunikace také musí být empatická. 

Jen 20 procent nezabije

Válka na Ukrajině s sebou nese i zabíjení – vojáka vojákem, ale i civilistů. O tom, kolik jich bylo na obou stranách zabito, ale věrohodné informace nemáme – odhadují se desítky tisíc. 

„Je znepokojivé, jak jsme biologicky ochotni zabíjet, a to všude na světě. Naše genocidální zábrany jsou relativně malé a to, co hraje klíčovou roli, je kultura. Evolucí jsme vyladěni na skupiny 100 až 150 lidí – víc jsme jich už ochotni vnímat jako nepřátele a zlikvidovat je,“ vysvětluje Vevera. 

Vojenští dozorci z Abú Ghrajb šli před soud. A co se stalo s těmi, kteří vraždili v Buči? Byli povýšeni na gardový pluk.
Jan Vevera

Odlišnosti kultur pak psychiatr vidí v pouhých sedmi dnech. „To bohužel víme ze stanfordského vězeňského experimentu – vezmete univerzitní studenty a za šest dní už budou mít ti ,odsouzení‘ pytlíky na hlavách tak, jak jsme to v reálném životě viděli v Abu Ghrajb.“ 

Vevera přidává příklad i z dalšího experimentu, který měl zjistit, kolik lidí je ochotno mučit – pouštět do někoho elektrický proud. „A byly to dvě třetiny. Takže velká část z nás je ochotna to udělat – a jde o to, jaké bariéry tomu postavíme.“

Teď už ti lidé bojují z hněvu a z lásky ke své jednotce.
Jan Vevera

Ve válce se podle psychiatra na nepřítele nedíváme jako na člověka,ale na nacistu, neofašistu, na „orka“ nebo nějaký hmyz. Pak je zabíjení překvapivě jednoduché.

„Určitá část lidí – asi 20 procent, ale těžko se to měří – je neschopna zabíjet. Takže buď zabíjení nebudeme dávat žádný význam, nebo za to ty lidi budeme postihovat, perzekvovat. Vojenští dozorci z Abú Ghrajb šli před soud. A co se stalo s těmi, kteří vraždili v Buči? Byli povýšeni na gardový pluk.“

Čtěte také

V ruské i ukrajinské armádě tak podle Vevery existuje a funguje kultura hněvu a zášti. Rusové jsou semknuti obrovským vztekem vůči Ukrajincům – a vůbec prý nepochybuje, že stejně jsou semknuti i Ukrajinci.

„A jestli je základem moderních válek to, jak se celý národ musí semknout nějakými idejemi nacionalismu, tak to už nyní vzalo za své. Teď už ti lidé bojují z hněvu a z lásky ke své jednotce,“ uzavírá Jan Vevera.

Celý pořad Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související