I relativně malý jaderný konflikt by podle vědců mohl způsobit celosvětový hladomor

Jaderná válka mezi dvěma státy by mohla vyvolat celosvětový hladomor. Podle vědeckých modelů by Zemi pohltil kouř z hořících měst, který by způsobil celosvětovou neúrodu. Na novou studii upozorňuje server vědeckého časopisu Nature.

Výzkum naznačuje, že i relativně malý konflikt, při kterém by na sebe vypustily jaderné zbraně dva státy, by mohl vést k celosvětovému hladomoru. Saze by obklopily planetu a ochladily ji, protože by odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.

Čtěte také

To by následně způsobilo celosvětovou neúrodu, která by – v nejhorším případě – mohla přivést na pokraj smrti pět miliard lidí. Nová studie publikovaná 15. srpna v časopise Nature Food, je zatím posledním z řady myšlenkových experimentů o globálních důsledcích jaderné války.

Teď se to zdá být obzvláště aktuální, když ruský útok na Ukrajinu narušil celosvětové dodávky potravin a podtrhnul dalekosáhlé dopady regionálního konfliktu. Jaderná válka by sebou nesla celou řadu smrtících dopadů, od přímého zabíjení lidí atomovými výbuchy až po přetrvávající účinky radiace a dalšího znečištění životního prostředí.

Hlavní autorka výzkumu, klimatoložka Lili Siaová z Rutgersovy univerzity v New Brunswicku ve státě New Jersey, se spolu s kolegy chtěla podívat i na důsledky válečných konfliktů ve vzdálenějších místech s cílem zjistit, jak kvůli nim mohou trpět lidé na celé planetě.

Modely následků jaderných konfliktů

Badatelé modelovali, jak by se klima změnilo v různých částech světa po jaderné válce. Analyzovali celkem šest válečných scénářů, z nichž každý by do atmosféry vypustil různé množství sazí a snížil povrchové teploty o 1 až 16 °C. Účinky by mohly přetrvávat deset let i déle, upozorňuje vědecký portál Nature.

Například jaderná válka mezi Indií a Pákistánem, která by mohla vypuknout kvůli sporné oblasti Kašmíru, by dokázala do atmosféry vynést až 47 milionů tun sazí v závislosti na počtu nasazených hlavic a zničených měst. Plnohodnotná jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by mohla vyprodukovat 150 milionů tun sazí. Ty by obklopily celou zeměkouli a na obloze přetrvávaly roky.

V nejhorším případě války mezi Spojenými státy a Ruskem by produkce spadla o 90 procent na dobu tří až čtyř let po válce.

Vědci na základě údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) vypočítali, jak by pokles výnosů plodin a rybolovu po jaderné válce ovlivnil množství kalorií, jež by lidé mohli sníst. Zkoumali také, jestli by lidé mohli nadále chovat hospodářská zvířata.

Studie předpokládá, že by došlo k odklonu od pěstování plodin určených pro výrobu biopaliv k lidské spotřebě a že by lidé omezili nebo eliminovali plýtvání potravinami. Rovněž vychází z předpokladu, že by se zastavil mezinárodní obchod, protože země by se rozhodly živit lidi v rámci svých vlastních hranic, místo toho, aby potraviny vyvážely.

Jaké země by byly postižené nejvíce?

Autoři výzkumu upozorňují, že jejich závěry stojí na mnoha předpokladech a zjednodušeních ohledně toho, jak by na jadernou válku reagoval složitý globální potravinový systém. Ale výsledná čísla jsou neúprosná. Dokonce i v případě nejmenšího válečného scénáře, tedy konfliktu mezi Indií a Pákistánem, který by měl za následek uvolnění pěti milionů tun sazí, by se produkce kalorií na celé planetě mohla během prvních pěti let po válce snížit o sedm procent.

V případě scénáře, který počítá se 47 miliony tun sazí, by celosvětový průměrný počet vyprodukovaných kalorií klesnul až o 50 procent. V nejhorším případě války mezi Spojenými státy a Ruskem by tato produkce spadla o 90 procent na dobu tří až čtyř let po válce.

Další poměrně málo postiženou zemí by byla Austrálie. Ta by byla v případě jaderné války izolována od obchodu.

Nejvíce postižené by byly státy ve středních a vyšších zeměpisných šířkách, které mají už teď krátké období pro pěstování plodin. Po jaderné válce by se totiž ochladily výrazněji než tropické oblasti, upozorňuje Nature.

Například Spojené království by zaznamenalo výraznější pokles dostupných potravin než země jako Indie, která se nachází v nižších zeměpisných šířkách. Ale Francie, která je významným vývozcem potravin, by na tom byla relativně dobře  alespoň ve scénářích s nižšími emisemi  protože v případě zastavení obchodu by měla k dispozici více potravin pro své vlastní obyvatele.

Další poměrně málo postiženou zemí by byla Austrálie. Ta by byla v případě jaderné války izolována od obchodu a závisela by především na pšenici. Toto obilí by v chladnějším klimatu rostlo relativně dobře. Na mapě sestavenou badateli, na níž jsou velké části světa vybarveny červeně kvůli hladomoru, Austrálie září nedotčenou zelenou barvou, a to i v případě vážných válečných scénářů.

Čtěte také

Deepak Ray se věnuje výzkumu potravinové bezpečnosti na Minnesotské univerzitě. Novou studii podle Nature považuje za užitečný krok k pochopení globálních dopadů jaderné války. Má ale za to, že je ještě třeba zapracovat na tom, aby bylo možné přesně simulovat složitý mix způsobů pěstování plodin na celém světě.

Jaderná válka se dnes může zdát menší hrozbou než v době studené války. Ale Alexandra Witzeová, autorka článku, který pojednává o nové studii, připomíná, že stále existuje devět zemí disponujících více než 12 000 jadernými hlavicemi. Podrobné pochopení možných důsledků jaderné války by mohlo státům pomoci lépe vyhodnotit rizika. Takový konflikt by totiž ovlivnil nás všechny, uzavírá server Nature.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Štěpán Sedláček.

autoři: Štěpán Sedláček , tpa
Spustit audio

Související