Jak nebezpečná je situace v jaderné elektrárně v Záporoží?
Po víkendovém ostřelování ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží vyzvala OSN ruské okupanty, aby do ní umožnili přístup mezinárodním jaderným inspektorům. Jak moc je situace nebezpečná, analyzuje britský deník Guardian.
Elektrárna, která byla postavena v době Sovětského svazu, je největším jaderným zařízením v Evropě. Jejích šest tlakovodních reaktorů, z nichž nejméně dva jsou stále v provozu, je pro Kyjev důležitých, protože vyrábějí energii až pro čtyři miliony domácností.
Čtěte také
Elektrárna stojí na jižním břehu řeky Dněpr u města Enerhodar, jihozápadně od Záporoží. Má obzvlášť důležitou strategickou pozici pro ruské i ukrajinské síly, které o ni bojují už od začátku války. Kvůli přítomnosti reaktorů chlazených vodou a skladu vyhořelého paliva ji Rusko využívá jako jakýsi „chráněný dělostřelecký park“, ze kterého ostřeluje ukrajinské pozice. Rusové jsou přesvědčení, že Ukrajina nebude palbu opětovat, protože by riskovala jadernou havárii.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken obvinil Rusy, že elektrárnu používají jako „jaderný štít“. Dodal, že Ukrajinci samozřejmě palbu opětovat nemohou. Rusko tak bez zábran ostřeluje třeba město Nikopol na druhém břehu řeky.
Situace v elektrárně ovládané Rusy, kteří k její obsluze využívají ukrajinský personál, však vyvolává stále větší znepokojení ve dvou oblastech. Mezinárodní představitele pro jadernou bezpečnost znervózňuje nedostatek náhradních dílů, nemožnost provádět běžnou údržbu reaktorů a kontaktovat místní pracovníky.
Ruská země, nebo spálená poušť
Druhý problém představuje ostřelování okolí elektrárny raketami Grad, z něhož se vzájemně obviňují Rusové i Ukrajinci. Podle ukrajinského jaderného úřadu Energoatom střely minulý víkend dopadly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Ruské jednotky prý „záměrně mířily“ na kontejnery, přestože jsou v areálu jejich vlastní vojáci.
Podle Guardianu však ukrajinští představitelé svá varování před jaderným rizikem v Černobylu i v Záporoží občas trochu přehánějí, a tak není zatím jasné, jak nebezpečný víkendový incident byl.
Velký a záměrně způsobený výbuch v Záporoží by však kontaminoval nejen Ukrajinu, ale i jižní Rusko.
Záměr Ukrajiny, aby byla elektrárna považována za demilitarizovanou oblast, je rozumný, ale posloužil by i jejím vojenským cílům. Ruským silám by to znemožnilo elektrárnu využívat k relativně beztrestnému ostřelování, tvrdí britský deník.
Dalším znepokojivým aspektem je zpráva ukrajinské rozvědky, o které informovala také ukrajinská média, že Rusko elektrárnu zaminovalo. Velitel vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil generálmajor Valerij Vasiljev, který posádce v Záporoží velí, k tomu řekl, že: „tam bude buď ruská země, nebo spálená poušť.“
Co reaktory vydrží?
Velký a záměrně způsobený výbuch v Záporoží by však kontaminoval nejen Ukrajinu, ale i jižní Rusko. Je proto důležité rozlišovat mezi jaderným vydíráním a vážnou hrozbou, která by měla následky pro obě země, upozorňuje britský list.
Bezpečnostní režim, který se kvůli konfliktu zhoršuje, totiž zvyšuje riziko zásahu raketou.
Reaktory jsou postaveny tak, aby odolaly i obrovskému nárazu, například pádu civilního letadla. Chrání je ocel, železobeton a protipožární systémy. Zásah mohutnou raketou by však mohl být problematičtější a budovy, ve kterých je uloženo vyhořelé palivo, takovou úroveň ochrany nemají. Znamená to, že při bojích existuje vyšší riziko úniku materiálu z vyhořelého paliva než katastrofálního narušení reaktoru.
Čtěte také
Nejzávažnějším problémem je ale bezpečnost provozu v elektrárně. Bezpečnostní režim, který se kvůli konfliktu zhoršuje, totiž zvyšuje riziko zásahu raketou. Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi označil krizi v oblasti bezpečnostního dohledu za vážnou hrozbu pro zdraví obyvatel a životní prostředí na Ukrajině i daleko za jejími hranicemi. Varoval, že situace se „zcela vymkla kontrole“.
„Existuje seznam věcí, které by se v žádné jaderné elektrárně nikdy neměly stát,“ řekl Grossi. Navrhl proto kontrolu záporožské elektrárny jadernými inspektory, ale tu paradoxně blokuje Ukrajina. Energoatom totiž tvrdí, že taková návštěva by legitimizovala ruskou přítomnost v továrně, uzavírá britský Guardian.
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Gita Zbavitelová.
Související
-
Ivan Štern: Ruské prsty v balkánských nepokojích
Barikády na kosovsko-srbské hranici byly rozebrány. Protesty tamějších Srbů policií potlačeny. Vyhráno ale není.
-
Rusko na rozdíl od hitlerovského Německa nemá v podstatě žádné spojence, míní analytik Pojman
Petr Pojman se angažuje v pomoci Ukrajině, která čelí agresi Ruska a Běloruska. Jak se země pod vlivem ruské invaze změnila? A co je to vlastně Ukrajina?
-
Filozof Petříček: V Rusku už není s čím lež srovnávat. Jde o nemožnost rozpoznat jakoukoliv pravdu
Ruská agrese vůči Ukrajině nekončí. Putin navíc používá geopolitické strategie, aby Ukrajinu zcela rozložil. Má smysl Ukrajině pomáhat? A co se dá říct o Putinových vizích?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka