Putin ve své propagandě zavádí vědecký socialismus. Moderním Rusům se tohle líbit nebude
Aby ruský prezident Vladimir Putin přestál válku na Ukrajině, chce zvýšit vojenské a bezpečnostní výdaje. Naopak do oblasti školství a infrastruktury má jít peněz míň. V ruských školách se navíc zavádějí metody z doby Sovětského svazu a žáci se učí vlastenectví. Německý list Die Welt píše, že podle průzkumů je na převýchovu ruské mládeže už pozdě.
Rusko nemá mít žádnou státní ideologii. Rozhodli tak přinejmenším zakladatelé novodobé ruské ústavy v roce 1994 po zkušenostech z doby komunismu.
Tehdy zakázali Komunistickou stranu a do hledání nové politické identity státu se pustily hordy historiků i politologů.
Putin musí zdůvodňovat válku a rekordní nárůst vojenských a bezpečnostních výdajů.
V článku 13 ruské ústavy se píše, že Ruská federace uznává ideologickou rozmanitost a že žádná ideologie nesmí být nařizovaná ze strany státu.
Čtěte také
Tento bod je platný i po změně nejvyššího zákona z roku 2020, která prezidentovi Putinovi umožňuje setrvat u moci až do roku 2036.
Ani sám vládce Kremlu si tuto klauzuli nedovolil napadnout a už více než 20 let tvrdí, že nad svými oponenty vítězí demokraticky. Ve skutečnosti samozřejmě ovládá veškerou oficiální politiku a své odpůrce potlačuje.
V roce 2023 půjde na obranu a bezpečnost o třetinu víc, rozpočet školství a zdravotnictví klesne o 20 procent.
Před ruskou invazí na Ukrajinu Rusové počítali s politickou a ekonomickou kontinuitou, která sice nezahrnovala svobodu, ale alespoň částečný blahobyt.
Teď Putin musí svým spoluobčanům zdůvodňovat válku a rekordní nárůst vojenských a bezpečnostních výdajů. Do obou oblastí má od příštího roku jít o polovinu víc peněz než dnes.
Čtěte také
Na financování obou rezortů Rusko vydá třetinu státního rozpočtu. Investice v civilní sféře, jako jsou školství, zdravotnictví nebo infrastruktura naopak o 20 procent klesnou.
Z vnitropolitického hlediska Putin zničil model, který za dobu svého vládnutí vybudoval. Na obhajobu jeho kroků už nestačí ani televizní propaganda.
Dokonce i veřejné průzkumy naznačují, že Rusové nemají příliš velký zájem o pokračování války. V sondě nezávislého institutu Levada se pro zahájení mírových jednání vyslovilo 57 procent dotázaných.
Vědecký socialismus?
Andreji Kolesnikovi, expertovi na vnitřní politiku Ruska z amerického think tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, Putinovy kroky připomínají snahy režimu vytvořit takzvaný vědecký socialismus.
Čtěte také
Ten byl od 60. let minulého století povinným předmětem na všech sovětských univerzitách.
Zatímco v sovětských dobách se vědecký socialismus snažil argumentovat historickým nedostatkem alternativ k sovětskému modelu a byl cestou k světlým komunistickým zítřkům, aktuální Putinova ideologie je zaměřená na minulost a na vymezování se vůči údajně upadajícímu Západu.
Kolesnikov podotýká, že Putinova ideologie je ideologií „kontramodernizace“ a Rusko se jejím prostřednictvím obrací zády k budoucnosti.
Ani takový autokrat jako Putin nedokáže společnost kontrolovat stoprocentně. Ruská společnost se proto rozvíjí v souladu s globálními trendy.
Čtěte také
Kromě jiného to znamená, že Rusky mají první dítě později než dříve a postoje Rusů k alternativním způsobům života a homosexuálním vztahům se uvolňují.
Putinovy sliby o stabilitě už neplatí. Šéf Kremlu Rusům nabízí pouze prázdná hesla a protizápadní zášť, hodnotí německý list.
Není tak jisté, jestli jeho sovětské metody budou moderním Rusům vyhovovat. Je možné, že za 20 let budou pamětníci na jeho kroky nahlížet stejně tak, jako se nahlíželo na vědecký socialismus v minulosti. Tedy jako na znamení konečné vzpoury systému, který byl odsouzen k zániku, uzavírá Die Welt.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Tea Veseláková a Jakub Rerich.
Související
-
Ukrajinské nemocnice v týlu nemají peníze na mzdy zdravotních sester a dalšího personálu
Na ukrajinské zdravotníky dopadá zima a nemocnice jim platí jen část mezd. Ukrajina totiž před válkou refomovala zdravotnictví.
-
Protiválečné demonstrace nejsou jen v Česku, v ulicích je i část Evropy
Na demonstracích se odehrávají neobvyklá setkání zastánců tvrdé linie zleva i zprava, které spojují emoce strachu a bezmoci.
-
Polsko zbrojí a chce mít největší armádu v Evropské unii
Na cestě k tomu jí má pomoct navýšení výdajů na obranu i nákup vojenské techniky z Jižní Koreje.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.