Protiválečné demonstrace nejsou jen v Česku, v ulicích je i část Evropy

„Německo slouží jako loutka výhradně americkým zájmům a zájmům NATO,“ tvrdil první řečník. Jeho slovům naslouchaly stovky lidí, studenti, celé rodiny, důchodci.

V Německu některé protesty organizovala radikální levice a některé populistická pravice.

Někteří nesli transparenty s nápisy, které vyjadřovaly názory německé levice, jiní mírové vlajky a další doma vyrobené cedule, na kterých byly složitě načrtnuty paralely mezi válkou na Ukrajině a pandemií koronaviru.

Čtěte také

Většina těch, co chodí demonstrovat na Václavské náměstí, nemá vůbec žádnou ochotu pro něco trpět. Chtějí jen vyšší komfort, říká farář a disident Rejchrt

Už několik týdnů se každé pondělí večer, ve znamení pravidelných protestů proti komunistickému režimu v 80. letech v tento den v Lipsku, konají podobná shromáždění v desítkách měst po celém východním Německu.

Ve Spolkové republice některé protesty organizovala radikální levice a některé populistická pravice. Podle The Financial Times je to známka toho, jak prohlubující se hospodářská krize, konfliktní historické dědictví a složité vztahy s Ruskem rozpouštějí tradiční politické šarvátky a spojují nová protivládní hnutí.

„Chceme, aby váleční štváči z NATO přestali vytvářet konflikt mezi Německem a Ruskem, mezi Ukrajinou a Ruskem,“ řekla na shromáždění důchodkyně Sabine Kunzeová. V ruce svírala hnědou kartonovou ceduli s nápisem: Mír s Ruskem.

Nebezpečí pro demokracii?

„Během těchto protestů, zejména ve východním Německu, splývá dohromady příliš mnoho protichůdných názorů. Z demokratického hlediska je to velmi nebezpečné," vysvětluje profesor Hajo Funke, politolog ze Svobodné univerzity v Berlíně.

Funke pokládá za pozoruhodné, jak protiválečné nálady zakořenily v populistických hnutích, která vznikla jako svého druhu opozice vůči bezpečnostním opatřením zaváděným během pandemie.

Protiválečné nálady zakořenily v populistických hnutích původních antivaxerů.

Šíření jejich myšlenek podle Funkeho zpomalují účinné kompenzace německé spolkové vlády, které pomáhají spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s dopady války.

Větší protiválečné protesty se konaly v České republice, píše britský deník. Na začátku září se v Praze sešlo 70 tisíc lidí protestujících proti vládě a NATO.

Čtěte také

Václavské náměstí nám říká, že tady stále máme opomíjené a opuštěné voliče

Podle Petra Justa, vedoucího Katedry politologie Metropolitní univerzity Praha, byli řečníci na demonstraci „prokremelští, euroskeptičtí“ a mnohdy spojovaní s konspiračními weby.

Jejich publikum bylo podle Justa „poměrně různorodé a většina lidí přišla vyjádřit své zklamání z toho, jak vláda řeší současnou socioekonomickou a energetickou krizi. Mnozí z nich nevěděli, že jsou využíváni prokremelskými skupinami“.

Slovensko i Rakousko

Podle průzkumu, který minulý měsíc zveřejnil think-tank Globsec preferuje na Slovensku ruské vítězství před ukrajinským 19 procent lidí.

Veřejné protiválečné nebo proruské pouliční protesty jsou sice zatím malé, ale může se to v zimě změnit, domnívá se politická ředitelka Globsecu Dominika Hajdová. Stejně jako v jiných zemích i na Slovensku protesty spojují různé frakce.

V Německu panuje nejistota a strach. Nejen tam...

K největšímu rozmachu protestních akcí dochází momentálně v Rakousku. Na pozadí nepopulární a rozdělené centrální vlády, kterou provázejí korupční skandály získala zpět podporu voličů rakouská populistická strana Svobodných.

Čtěte také

Jan Macháček: Ne všichni protestující jsou blbci a trollové

Právě toto uskupení neúnavně označovalo sankce a nepřátelství vůči Rusku za důvod rostoucích hospodářských potíží, kterým čelí rakouští dělníci.

„Máme pro vládu jasný vzkaz,“ křičel organizátor protestu v německém Lipsku, když se dav rozpohyboval starým městem.

„V Německu panuje nejistota a strach. Ukrajina je obětována na oltář amerických zájmů a my se postavíme na odpor,“ uzavírá citací z demonstrace deník.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravily Tea Veseláková a Marie Pochobradská.