Václavské náměstí nám říká, že tady stále máme opomíjené a opuštěné voliče
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura při představování Jaroslava Bašty jako prezidentského kandidáta, zdůrazňoval, že Bašta byl za své názory na začátku 70. let vězněn, dokonce o 10 let dřív než Václav Havel. „Bašta asi úplně nebude mít potenciál elektrizovat náměstí, jako by měl třeba Okamura,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. „Což neznamená, že se k němu ,Václavské náměstí‘ nemůže přichýlit jako ke kandidátovi, který nabízí jinou agendu než ostatní,“ dodává.
Protože ti ostatní jsou třeba příliš prozápadní, proliberální či příliš elitářští nebo mají až příliš peněz.
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
s ústavním právníkem Janem Kyselou
s komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem
a moderátorem Janem Pokorným
„Může tady zbýt nějaký segment voličů, který je stále dost početný. Jsou to ti, kteří mají pocit, že jsou opuštěni, opomíjeni, zapomínáni, a to z nejrůznějších nejen socioekonomických důvodů. Zkrátka, ti lidé si myslí něco, co už jakoby není patřičné si myslet,“ uvažuje Kysela v podcastu Čekání na prezidenta.
Trump? Bašta?
„Mezi Jaroslavem Baštou a Donaldem Trumpem je nesporně velký rozdíl. Ale to, že Bašta není elektrizující řečník, neznamená, že nebude mít žádné voliče,“ dodává.
Čtěte také
A v hodnocení nového prezidentského kandidáta pokračuje komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček:
„Počet takových opuštěných voličů nemusí být zanedbatelný. Jsou to lidé, kteří mají jasně kritický postoj k režimu, ale to jejich stanovisko není hulvátské. A už to samo o sobě může zejména spoluobčanům v tísni vyhovovat.“
Filozofku Terezu Matějčkovou nejvíc zaujalo, že nebude kandidovat sám Okamura, protože to do nedávna „bylo ve hře“. „Čeká se na politickou sílu, která by oslovila ty, kteří nedávno přišli na Václavské náměstí, a která by byla i politicky legitimní,“ dodává.
Mezi Baštou a Trumpem je nesporně velký rozdíl. Ale že Bašta není elektrizující řečník, neznamená, že nebude mít voliče.
Jan Kysela
„Bašta patří k disidentům, má zkušenost z režimu, kde byl stíhán za to, co si myslel. U SPD tak vidíme tendenci spojovat dobu minulou se současností, a to v tom, že je eklhaft si něco myslet. A faktem je, že to není nelegitimní pocit,“ tvrdí filozofka.
Čtěte také
„A podmínky, které jsou těmto lidem ,dány k dispozici‘ – aby si tedy řekli, co chtějí –, nejsou často důstojné. Následně vyvolávají obrovské emoce, a tak vzniká jejich velký politický potenciál. Na toto by si asi i ti demokrati, kteří často mají problémy s tolerancí, měli dávat větší pozor,“ uzavírá Matějčková.
Jaký potenciál má další kandidát Josef Středula? Poslechněte si v už 20. díle podcastu Čekání na prezidenta.
Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 18. září po 18. hodině.
Související
-
Objevem roku je podcast Plusu Čekání na prezidenta
Čekání na prezidenta se stal Objevem roku v anketě Podcast roku a zpravodajský podcast Vinohradská 12 získal hned dvě ocenění.
-
Tisíciletá tradice, nebo výhrůžky a málo vzorů? Proč Česko stále čeká na prezidentku
„Žena-prezidentka je citlivé téma. Když mě učili na fakultě samí muži, říkala jsem si, jestli jako žena můžu být filozofka? Můžu. Ale ta otázka tam byla,“ říká Matějčková.
-
Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení?
„Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Bez vás bychom dnes mohli být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka