K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou

19. srpen 2022

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno na svém mítinku prohlásil: „Jsou to fašisti a nacisti, to jsou voliči Spolu a PirSTAN. To jsou lidi, který jsou nebezpečný.“ Právník a sociolog Jiří Přibáň upozorňuje, že ještě ani nezačala předvolební kampaň a jsme v nějaké emociální mobilizaci. „Nemyslím, že bychom byli v nějakém politickém rozkladu, ale spíš jde o politiku emocí, která má mobilizovat věrné a zatratit všechny, kteří ,mezi nás‘ nepatří,“ uvažuje.

Čekání na prezidenta
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
Denisou Hejlovou, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
se zvláštním hostem právníkem a sociologem Jiřím Přibáněm, vedoucím právně-sociologického centra na Univerzitě v Cardiffu 
a moderátorem Janem Pokorným

„Asi nás čeká horký podzim,“ dodává v podcastu Čekání na prezidenta.

Konzultantka v oblasti komunikace Denisa Hejlová připomíná, že se v politickém marketingu každý potřebuje vymezit a najít vlastní identitu.

„Často tak za nepřítele označí jen jinou skupinu,“ říká a přidává příklad dětí ve škole, které se hned od první třídy začnou sami dělit na áčkaře a béčkaře, přitom byly rozděleny jen náhodným výběrem.

Skoro jsem byla vděčná, když ,fašisté a nacisté‘ vypadli z Babišových úst. Třeba si lidi uvědomí, že je to hanebné, odporné.
Tereza Matějčková

„Když pak politik nenabízí žádnou pozitivní vizi, obsah, vlastní ideu a ,jede‘ jen na vymezování se vůči ostatním, tak tohle vnímám jako problém,“ doplňuje Hejlová.

Čtěte také

To, že by mělo jít o hlubší krizi ve společnosti, zpochybňuje filozofka Tereza Matějčková. „Spíš ty fašisty a nacisty používáme bezmyšlenkovitě. Ve veřejném prostoru je toho moc a dokonce se tak sami titulují lidé na sociálních sítích.“

„Skoro jsem byla vděčná, když to vypadlo z Babišových úst – třeba si lidé uvědomili, že je to hanebné, odporné a že tímto způsobem hovořit nelze,“ doplňuje filozofka.

Sociální sítě a politika

Odbornice na komunikaci Hejlová připomíná vliv digitální komunikace: Rozjitřené, polarizující emoce jsou totiž jejich pohonem.

„Algoritmy sociálních médií zvýrazňují to extrémní, protože se to v online prostoru déle udrží a generuje další debatu, což každý politik potřebuje,“ popisuje.

Klidně proti sobě protestujme. Svoboda projevu ale náleží i Babišovi.
Jiří Přibáň

A Hejlová dodává: „Z pragmatického pohledu současného populistického a na datech postaveného politického marketingu, totiž může jít o záměrnou strategii jak získat a udržet pozornost.“

Právník Přibáň se připojuje a tvrdí, že se sociálními sítěmi a médii na internetu souvisí i úpadek jazyka ve veřejném prostoru.

Čtěte také

„Tato instantní komunikace, respektive takové to, co nejdřív upoutat někým na něco, znamená jít do extrému. V našich otevřených společnostech žijeme vždy s extrémy – to k nim patří –, ale extrémy se nesmí stát normou. Když se stanou, jsme svědky regresu – třeba až k Hitlerovi.“

„Ale abychom se nebavili jen o Babišovi a jeho příznivcích – protestujme proti sobě navzájem, ale nesmíme si znemožnit se svobodně vyjádřit. A ta svoboda projevu patří i Babišovi,“ uzavírá Přibáň.

Víc si poslechněte v podcastu Čekání na prezidenta.

Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 21. srpna po 18. hodině.

autoři: Patricie Polanská , lup
Spustit audio

Související