K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno na svém mítinku prohlásil: „Jsou to fašisti a nacisti, to jsou voliči Spolu a PirSTAN. To jsou lidi, který jsou nebezpečný.“ Právník a sociolog Jiří Přibáň upozorňuje, že ještě ani nezačala předvolební kampaň a jsme v nějaké emociální mobilizaci. „Nemyslím, že bychom byli v nějakém politickém rozkladu, ale spíš jde o politiku emocí, která má mobilizovat věrné a zatratit všechny, kteří ,mezi nás‘ nepatří,“ uvažuje.
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
s Denisou Hejlovou, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
se zvláštním hostem právníkem a sociologem Jiřím Přibáněm, vedoucím právně-sociologického centra na Univerzitě v Cardiffu
a moderátorem Janem Pokorným
„Asi nás čeká horký podzim,“ dodává v podcastu Čekání na prezidenta.
Konzultantka v oblasti komunikace Denisa Hejlová připomíná, že se v politickém marketingu každý potřebuje vymezit a najít vlastní identitu.
„Často tak za nepřítele označí jen jinou skupinu,“ říká a přidává příklad dětí ve škole, které se hned od první třídy začnou sami dělit na áčkaře a béčkaře, přitom byly rozděleny jen náhodným výběrem.
Skoro jsem byla vděčná, když ,fašisté a nacisté‘ vypadli z Babišových úst. Třeba si lidi uvědomí, že je to hanebné, odporné.
Tereza Matějčková
„Když pak politik nenabízí žádnou pozitivní vizi, obsah, vlastní ideu a ,jede‘ jen na vymezování se vůči ostatním, tak tohle vnímám jako problém,“ doplňuje Hejlová.
Čtěte také
To, že by mělo jít o hlubší krizi ve společnosti, zpochybňuje filozofka Tereza Matějčková. „Spíš ty fašisty a nacisty používáme bezmyšlenkovitě. Ve veřejném prostoru je toho moc a dokonce se tak sami titulují lidé na sociálních sítích.“
„Skoro jsem byla vděčná, když to vypadlo z Babišových úst – třeba si lidé uvědomili, že je to hanebné, odporné a že tímto způsobem hovořit nelze,“ doplňuje filozofka.
Sociální sítě a politika
Odbornice na komunikaci Hejlová připomíná vliv digitální komunikace: Rozjitřené, polarizující emoce jsou totiž jejich pohonem.
„Algoritmy sociálních médií zvýrazňují to extrémní, protože se to v online prostoru déle udrží a generuje další debatu, což každý politik potřebuje,“ popisuje.
Klidně proti sobě protestujme. Svoboda projevu ale náleží i Babišovi.
Jiří Přibáň
A Hejlová dodává: „Z pragmatického pohledu současného populistického a na datech postaveného politického marketingu, totiž může jít o záměrnou strategii jak získat a udržet pozornost.“
Právník Přibáň se připojuje a tvrdí, že se sociálními sítěmi a médii na internetu souvisí i úpadek jazyka ve veřejném prostoru.
Čtěte také
„Tato instantní komunikace, respektive takové to, co nejdřív upoutat někým na něco, znamená jít do extrému. V našich otevřených společnostech žijeme vždy s extrémy – to k nim patří –, ale extrémy se nesmí stát normou. Když se stanou, jsme svědky regresu – třeba až k Hitlerovi.“
„Ale abychom se nebavili jen o Babišovi a jeho příznivcích – protestujme proti sobě navzájem, ale nesmíme si znemožnit se svobodně vyjádřit. A ta svoboda projevu patří i Babišovi,“ uzavírá Přibáň.
Víc si poslechněte v podcastu Čekání na prezidenta.
Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 21. srpna po 18. hodině.
Související
-
Objevem roku je podcast Plusu Čekání na prezidenta
Čekání na prezidenta se stal Objevem roku v anketě Podcast roku a zpravodajský podcast Vinohradská 12 získal hned dvě ocenění.
-
Češi chtějí vlastní Čaputovou. Z čeho tato touha pramení?
„Na Slovensku sledujeme vaši prezidentskou volbu velmi pozorně. Bez vás bychom dnes mohli být klínem ruského vlivu ve střední Evropě,“ říká Magda Vášáryová.
-
Bohatý, bavič, prorok, nebo žena? Hledání prezidenta začíná přesně rok před volbami
Někdo chce být prezidentem, protože je prorok, někdo proto, že mu to odmalička říkala babička. Začíná podcast Čekání na prezidenta.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.