Demokraté se vyznačují velmi nízkou tolerancí a pak nemají koho volit
Proč lidé i v prezidentské volbě říkají, že nemají koho volit? Nad touto otázkou se v Čekání na prezidenta zamyslela filozofka Tereza Matějčková: „Vzpomněla jsem si na francouzského sociologa a historika Alexis de Tocqueville, který říká, že demokraté se vyznačují velmi nízkou tolerancí. A to je často příčinou naší zkázy: Na každém kandidátovi si najdeme nějaké negativní znaménko, kvůli kterému ho v žádném případě nebudeme volit.“
s filozofkou Terezou Matějčkovou,
se zvláštním hostem Janem Buriancem z agentury STEM/MARK,
s ústavním právníkem Janem Kyselou
a moderátorem Janem Pokorným
Podle Matějčkové to ukazuje na extrémní nevelkorysost voličů, kteří se prezentují jako demokraté s kritickým myšlením a dalšími ctnostmi, ale pak to „takto projíždějí“.
A ústavní právník Jan Kysela dodává:
„Z toho mi pak plyne koncovka: Není koho volit. To ale za předpokladu, že jsem si vysnil ideálního, neexistujícího kandidáta – nejčastěji sám sebe nebo někoho, kdo se mi podobá. A jelikož nekandiduji a nikdo se mi nepodobá tak moc, aby se mi to líbilo, pak nemám koho volit.“
A upozorňuje na střet různých etických standardů: „Ale ve vnějším světě politiky, kde neustále hledáme kompromisy, jde přece o to, že spolu musí vyjít různí lidé s různými etickými standardy. Musí hledat většinu, která pak má vládnout.“
Přijatelný Petr Pavel
Jan Burianec z agentury STEM/MARK upozorňuje na některé paradoxy z předvolebních výzkumů – jako přijatelný kandidát je vždy zmiňován Marek Eben.
Čtěte také
„Který by pro voliče splňoval roli svorníku nebo moderátora politické scény. Přesto, že mu chybí politická zkušenost, kterou jinde voliči také požadují.“ dodává.
Ústavní právník Jan Kysela k tomu říká: „Když jsem před časem data viděl, tak mě u všech kandidátů zaujalo, že jen Petr Pavel a Marek Hilšer měli větší podíl hlasů ,pro‘ než ,proti‘. U všech ostatních převládlo ,proti‘. Je to velmi podstatné kvůli druhému kolu prezidentských voleb. Protože nejde jen o to, jestli vás například Andrej Babiš nebo Miloš Zeman odpuzuje, ale i o to, aby vás ten druhý neodpuzoval víc. Proto se mi zatím zdá, že výhodou Petra Pavla je, že ne všichni jsou jím nadšeni, ale nadšených je víc než těch, kteří jsou silně nenadšení,“ dodává Kysela.
Burianec připojuje i data, podle kterých už téměř tři roky Pavel vychází jako ten nejvíc přijatelný.
Čtěte také
„Jeho nespornou výhodou je, že ačkoliv může působit jako kandidát spíš demokratického bloku, dokáže brát relativně velkou část hlasů voličů Miloše Zemana z druhé prezidentské volby.“
„A vidíme to v překryvech volby mezi jednotlivými kandidáty i na té ,druhé straně‘ Andreje Babiše a Josefa Středuly. Navíc je zde daleko větší prostor pro příchod nějakého dalšího kandidáta,“ vysvětluje Burianec.
Proč se dalším prezidentským kandidátem stal i Edvard K? A proč už Marek Eben není bezvýhradně milovaný kandidát? Poslechněte si v dalším díle podcastu Čekání na prezidenta.
Čekání na prezidenta najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 4. září po 18. hodině.
Související
-
Objevem roku je podcast Plusu Čekání na prezidenta
Čekání na prezidenta se stal Objevem roku v anketě Podcast roku a zpravodajský podcast Vinohradská 12 získal hned dvě ocenění.
-
Ostýchavý, vznešený nebo hulvátský. Jaký bude prezidentský styl další hlavy státu?
Jak se ve výkonu funkce prezidenta odlišovali Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman? A jaký bude jejich nástupce?
-
Tisíciletá tradice, nebo výhrůžky a málo vzorů? Proč Česko stále čeká na prezidentku
„Žena-prezidentka je citlivé téma. Když mě učili na fakultě samí muži, říkala jsem si, jestli jako žena můžu být filozofka? Můžu. Ale ta otázka tam byla,“ říká Matějčková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.