Stromšíková: Ekonomický tlak funguje, Rusku se nevede dobře. Trump chce ještě dát Putinovi šanci
Evropští lídři a členové koalice ochotných, k níž se hlásí i Česko, budou ve čtvrtek v Paříži mluvit o vzniku mezinárodních mírových jednotek pro případ příměří na Ukrajině. Do příprav se zapojily i Spojené státy. Jak probíhají mírová vyjednávání? „Rusko nejeví absolutně žádné známky toho, že by bylo ochotno ustat ve své agresi,“ připomíná Veronika Stromšíková, vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničních věcí.
Navrhne samo Česko formu případného zapojení do chystaných mnohonárodních sil, nebo spíš bude reagovat na návrhy lídrů koalice ochotných?
Česká republika je pevnou součástí koalice ochotných, ale je zcela zřejmé, že ta koalice má své neformální lídry, kterými jsou zejména Francie, Velká Británie a Německo. Ti jsou v nejintenzivnějším kontaktu se Spojenými státy, které momentálně s námi na dosažení míru na Ukrajině pracují.
Čtěte také
Očekáváme, že nám sdělí ve čtvrtek svoje poslední poznatky i z jednání se Spojenými státy, a budeme na to reagovat.
Bere česká diplomacie příslib amerického zázemí budoucích evropských jednotek, včetně třeba protivzdušné obrany nebo jištění zpravodajskými informacemi, jako hotovou věc? Nebo je v té věci skeptičtější než šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?
Určitě nejsme skeptičtí, ale nikdo není v pozici říct, že to je hotová věc. A nemyslím si, že to takto řekla i Ursula von der Leyenová.
To jednání ještě zdaleka neskončilo, otázek, které je potřeba vyjasnit, je velké množství. Jednáme v situaci, kdy Rusko nejeví absolutně žádné známky toho, že by bylo ochotno ustat ve své agresi.
Všechna ta jednání ohledně eventuálního nasazení jakýchkoliv sil počítají se základní premisou – že bude na Ukrajině dosaženo příměří. Značně bychom předbíhali vývoj, kdybychom dávali na stůl jakákoliv hotová řešení, protože to prostě situace neumožňuje kvůli ruskému postoji.
Čtěte také
Příměří, nebo mírová smlouva? Americký prezident Donald Trump na schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem už tolik neoperoval s pojmem příměří, mluvil o mírové smlouvě.
Ano. Terminologicky jsme se v tomto skoro zacyklili, jestli nejdřív příměří a potom mírová smlouva, nebo jestli rovnou mírová smlouva. Prochází to různými vlnami od začátku nástupu Trumpovy administrativy.
Za Česko mohu říct, že v tomto určitě nejsme absurdně dogmatičtí. To nedává smysl. Když bude příměří jako předstupeň trvalejšímu mírovému uspořádání, jsme za to velmi rádi. Když se podaří rovnou v jednáních dosáhnout míru, což v tento okamžik bohužel nemůžeme označit za úplně pravděpodobné, jistě bychom se nezlobili.
Příměří, mír, obojí znamená, že ustane ta horká fáze bojů, přestanou na frontě umírat lidé. To bychom vítali, ale důležité je, jaké budou podmínky, ať už příměří nebo mírového uspořádání. Ty musí být jednak důstojné pro Ukrajinu, pro nás, a musí naplňovat naše základní bezpečnostní požadavky.
Třeba požadavek na neutralizaci nebo odzbrojení Ukrajiny, to by naše základní bezpečnostní kritéria nenaplňovalo. Protože by to znamenalo, že by Rusko mělo volnou cestu až na hranice Evropské unie. A to nechceme.
Čtěte také
Prezident Trump původně mluvil o schůzce prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do čtrnácti dnů. Moskva ale nekoná. Stanovily si evropské státy sdružené v koalici ochotných nějaké lhůty, do kterých by chtěly pokročit?
V posledních měsících se lhůty stávají pružnějšími a ne úplně fungují, takže si žádné lhůty stanovovat nechceme. Cesta, kterou zvolili evropští lídři, je cesta trpělivosti, ale zároveň realismu, pokud jde o ruské úmysly.
Ten jednací kanál využíváme k tomu, abychom si s Američany vyměňovali naše dojmy z toho, kam Rusko svým stávajícím jednáním směřuje. A za nás je to jednoznačně ke zdržování a protahování konfliktu, protože Vladimir Putin by mohl tu válku ukončit dnes, kdyby chtěl.
Proto jsem se ptala na případné lhůty nebo na nějaké varianty zpřísnění sankcí, které by podpořila česká diplomacie, pokud Moskva dál nebude chtít jednat o míru.
Jsme naprosto připraveni a jsme podporovatelé toho, abychom začali vyjednávat i o devatenáctém balíčku sankcí, a rozhodně jsme podporovatelé toho, aby se Američani v tom sankčním tlaku k nám připojili. Zatím se to nestalo a vypadá to, že Donald Trump ještě chce dát Vladimiru Putinovi šanci.
My jsme ve vztahu k Vladimiru Putinovi výrazně skeptičtější, takže bychom s těmi sankcemi moc neváhali, protože cítíme, že ekonomický tlak má nějaký dopad. Rusku se nevede ekonomicky dobře.
To není jen dojem české diplomacie, to jsou statistiky a ekonomičtí experti, kteří takto hovoří. Klesá cena ropy, protože se těží více, a ta omezení vůči Rusku mají taky svůj dopad. To je karta, kterou může Evropa hrát.
Jak by mohlo fungovat na Ukrajině demilitarizované pásmo? Odpovídá brigádní generál v záloze František Mičánek v druhé části rozhovoru. Poslechněte si ho, audio je nahoře.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
