Česko pomáhá Ukrajině nedostatečně, míní vládní zmocněnec. Analytik: Souhlasím, na pomoci vyděláváme

Dělá Česko na podporu Ukrajiny dost?

Tomáš Kopečný: Dost vůči celkovým potřebám určitě ne. To ovšem není v síle žádné jedné země. Co já vnímám, že dělá dost, to je v oblasti nastavení nástrojů, které jsme vytvořili za poslední tři roky. To znamená pojištění exportu, systém zbrojních i civilních dodávek. Také vytvoření programu v Národní rozvojové bance, díky kterému budou moci být české firmy nejenom pojišťovány, ale bude možné ručit za nějaké investice a tím pádem zlevníme ty peníze.

Čtěte také

Česko nemůže být tahounem bezpečnostních záruk. Mír musí zajistit USA i Evropa, říká Stromšíková

Ale z hlediska těch objemů peněz si myslím, že to prostě dost není. Země naší velikosti by měla mít navíc.

Havlíček: Já s tímhle hodnocením v zásadě souhlasím. Spíše pro potřeby této diskuze řeknu, že by měla dělat více, že nedělá dost. Myslím si, že ty možnosti jsou stále ještě před námi. Ať už v těch absolutních finančních objemech, anebo potom i na základě faktu, který je obecně známý, že na té pomoci Ukrajině do velké míry i vyděláváme.

A to z různých ohledů. Jsou to přímé vojenské dodávky, které jsou nám kompenzovány. Také samozřejmě prostředky, které se znásobují a zhodnocují.

Například v té počáteční investici z hlediska integrování ukrajinských uprchlíků, kteří dneska zásadním způsobem pozitivně přispívají do českého státního rozpočtu. I tam se ta prvotní investice proměnila v dlouhodobý zisk. Myslím si, že tohle jsou jenom některé z těch příkladů, které jsou důležité.

Zaostává Česko v podpoře?

Jste v souladu s těmi čísly, která uvádí Kielský institut? Ten uvádí, že je Česko v pomoci Ukrajině vzhledem ke svému hrubému domácímu produktu až na 24. místě v rámci asi čtyřicítky srovnávaných zemí. Je daleko za Německem, Polskem a dokonce i za Slovenskem.

Kopečný: V souladu s tím jsem do té míry, do které dokážu dohlédnout na ty jednotlivé rozpočty. Tohle je realita. Ta čísla mohou být o něco vyšší ve vojenské pomoci, protože určitá část, ale ne definující, byla schválena v rámci utajovaných usnesení vlády. Ale to nás z toho statisticky nevytrhne.

Čtěte také

Dzuro: Putin je dnes nedotknutelný. Ruské válečné zločiny se už vyšetřují, odsouzení asi potrvá roky

Říkáte tedy, že ta čísla Kielského institutu úplně přesná nejsou, protože nezahrnují některé informace, které česká vláda nemohla uveřejnit z bezpečnostních důvodů?

Kopečný: Jednoznačně. Čísla Kielského institutu od začátku ruské agrese na Ukrajině byla velmi často nepřesná. Musím ale říct, že tahle poslední statistika relativně odpovídá. V tomhle ohledu je to realita, ve které jsme, co se týče tedy té vojenské nebo civilní asistence. Je to reflexe strukturálního problému české zahraniční politiky, která je málo materiální a více povídací.

Takže je pravda, že Slovensko v tom celkovém úhrnu od začátku celoplošné ruské invaze pomohlo Ukrajině víc než Česko?

Kopečný:. Z těch čísel, co jsem měl možnost vidět, předpokládám, že to tak je. Je důležité si ale v případě Slovenska připomenout, že se tam započítávají i příspěvky a dary ze strany slovenské vlády a slovenské armády, které proběhly již od samého počátku ruské invaze. Tedy za minulé vlády.

Mnoho lidí cítí, že Slovensko pod premiérem Robertem Ficem dává nejenom v těch relativních, ale i v absolutních číslech víc než Česko. Může to tak znít více paradoxně, než kdybychom si uvědomili, že na začátku ta předchozí slovenská vláda byla v tomto velmi vstřícná. Ale jednoduše ano, je to pravda.

Čtěte také

Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Míru se Kyjev přiblížil jen mikroskopicky

Havlíček: To slovenské číslo je hodně zkreslené tou, jak říkal Tomáš, předcházející vládou a těmi velkými dodávkami letecké podpory Ukrajině. Myslím si, že tohle je jedno z těch čísel, které opravdu Slovensko zásadním způsobem vyzdvihne.

Chcete tedy říct, že minulá slovenská vláda pomáhala Ukrajině víc, nežli ta současná vedená premiérem Ficem?

Havlíček: Bezpochyby. A ještě chci přivést jeden příměr, a to srovnání k ruskému institutu s údaji z Polska. Centrum pro východní studia nabízí detailní přehled a diferencuje na rozdíl od Kielského institutu nejen tu dodanou pomoc, ale také pomoc přislíbenou. Také vychází z dat, která se pravděpodobně stala, ale nemáme potvrzení.

Z těchto čísel v některých kategoriích Česká republika nevyznívá zdaleka tak špatně. Například dodání tanků, bojových vozidel pěchoty a podobně. A tam všude Slovensko zaostává se zásadní výjimkou právě té letecké podpory dodání slovenských migů.

Je podpora Ukrajiny pro Česko ekonomicky výhodná? A opadá po třech letech vůle pomáhat napadenému státu? Poslechněte si celé Pro a proti, audio je nahoře.