Bahenský: Žádný stát NATO nechce jít do války s Ruskem. Míru se Kyjev přiblížil jen mikroskopicky
Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.
„To, že jsou jednání konečně vážná, vůbec nemusí znamenat, že je mír jakkoliv za rohem. Může trvat i roky, než dojde k nějakému dojednání. A pak je otázka, zda ten mír bude trvalý,“ obává se Bahenský.
V Osobnosti Plus připomíná, že máme tendenci vnímat mír šablonovitě, jako spravedlivý a dlouhý. Mír ale může mít různou podobu, pokračuje, a může znamenat třeba územní ztráty. Jak má vypadat a jaké ústupky mají nastat, si totiž každá strana představuje jinak, což prodlužuje vyjednávání a ztěžuje hledání kompromisu.
Čtěte také
„Nejhorší varianta je vojenská porážka Ukrajiny v případě, že by žádného míru ani příměří dosaženo nebylo a Rusku by se podařilo vojensky získat kontrolu nad v podstatě celou Ukrajinou,“ naznačuje znalec.
Znamenalo by to rozšíření ruského vlivu, jeho ekonomického kapitálu a lidské síly. Zároveň by to mohlo podpořit jeho dobyvačné ambice a zdiskreditovat reputaci Západu.
Naopak nejlepším scénářem by pro Ukrajinu bylo dojednání míru podpořeného vstupem do NATO. „Záruka článku 5 říká, že útok na jednoho je útok na všechny a všichni pomůžou, jak uznají za vhodné. Ale to už víme, že Ukrajina nedostane,“ konstatuje Bahenský.
Čtěte také
„Jako reálná se jeví podpora pro ukrajinský obranný průmysl a armádu, protože není vůle v žádném členském státu NATO vysílat armádu do války s Ruskem a Ukrajinou. Takže cesta je posilovat samotnou ukrajinskou armádu, aby byla odstrašujícím prvkem.“
Kdyby se totiž západní vojáci zapojili do bezpečnostních garancí Ukrajině, mohlo by to posílit eskalační tendence. A konflikt s Ruskem není v zájmu žádného dalšího státu, přestože diplomaticky spojuje své priority s bezpečností Ukrajiny, říká expert.
Pokud se ale bude muset Ukrajina vzdát části území, bude muset zároveň získat něco, o co opravdu stojí. Pravděpodobně to bude podle Bahenského členství v Evropské unii.
Velká show
Dojednaný mír je také podle experta jedinou zárukou schůzky prezidentů Vladimira Putina s Volodymyrem Zelenským. „Americký prezident Donald Trump vytvořil dost falešný dojem o tom, jak běžně vypadají schůzky na nejvyšší úrovni,“ podotýká.
Čtěte také
„Málokterý vysoký zástupce státu chce jezdit na jednání, kde se nic nedohodne. A zároveň je málokterý prezident zcela kompetentní k tomu znát detailní podmínky všech smluv. Většina věcí se dořeší předem na pracovních úrovních a ta schůzka na nejvyšší úrovni je symbolické a formální stvrzení. A Rusko to stále takto vnímá a očekává.“
Setkání lídrů Ruska a Ukrajiny Putina se Zelenským je proto v tuto chvíli nereálná, protože není, co by stvrzovala, a její absencí se obě strany osočují z neochoty uzavřít mír.
Naopak schůzka Putina s Trumpem měla převážně spektakulární charakter. „Vladimir Putin se vylomil z mezinárodní izolace, do které se dostal, a získal něco, co se velmi dobře prodává doma,“ vysvětluje analytik.
Čtěte také
„Donald Trump získal velkou show a ukázku toho, jak jedná o míru. Asi by byl radši, kdyby si potřásl rukou s Putinem a podepsali dohodu. Ale všichni mohli tak trochu tušit, že to možná nenastane.“
Nástrojů, jak konflikt ukončit by, měl přitom Trump dostatek, jejich potenciál ale nevyužívá naplno. Neuvalil sankce na Rusko, ale zároveň ani nezatlačil na Ukrajinu tak, aby ji přiměl ke kapitulaci. Proč to tak je, je nejspíše dané tím, jak rychle mění názory a jak snadno je manipulovatelný na jednu, či druhou stranu.
„Do konce Trumpova prezidentského mandátu s ním asi všichni budou hrát tuto hru – přesvědčovat ho v jeho narativu a snažit se mu do toho vloudit, aby ho získali na svoji stranu,“ uzavírá Bahenský. „Z hlediska mezinárodní politiky je to trošku komické, že toto je prezident nejmocnějšího státu na světě, ale takto teď žijeme.“
Kdy byla Ukrajina nejblíže uzavření míru? Co je klíčem k válečnému úspěchu? A proč Spojeným státům tolik záleží na ukončení války na Ukrajině? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
